Hromosvod, docela obyčejný kus ocelového drátu s pár příchytkami a zemnícími plechy a svodovou tyčí. Vynález Prokopa Diviše z osmnáctého století, tedy z doby, kdy byla průmyslová revoluce zcela neznámým pojmem. Přesto jde o funkční věc, bez které se dnes neobejde prakticky žádný objekt. Hromosvod je velmi nenápadné zařízení a v chladném období roku bývá zcela nevyužitelný a dokonce i v období častých bouřek vůbec nemusí být v činnosti. Je to jen preventivní opatření, kdyby se „náhodou“ strefil bleskový výboj zrovna do vašeho domu. A kdyby se strefil do domu bez hromosvodu, mohlo by to skončit katastrofou a víte, proč?
Bleskové výboje jsou nevyzpytatelné a cestují po domech tak, jak se jim zlíbí, respektive putují po vodivých částech a mohou cestou zapálit hořlavé předměty. Například se blesk bude pohybovat po zábradlí nebo po okapu a zapálí dřevěné bednění pod střešní krytinou. Může také někoho smrtelně zranit ve chvíli, kdy se někdo dotýká kovových částí na domě, jako jsou okenní parapety nebo zmiňované zábradlí.
Hromosvod dělá to, že svádí blesk co nejrychlejší cestou do země a je-li plně funkční, je v takovém případě úder bleskem naprosto bezpečný. Jenže hromosvody také časem podléhají korozi nebo mechanickému poškození a právě proto je nutné u nich provádět revizi hromosvodu za cenu dle ceníku.Revize hromosvodů by se měla stát standardní rutinou u všech obytných budov, tedy například v rodinných a bytových domech a ačkoli u rodinných domů nebývá povinná, lze ji každému z vás doporučit. Riskovat požár kvůli úderu bleskem se nevyplácí a přijít kvůli tomu o střechu nad hlavou je zcela zbytečné. Ostatně máte-li dům pojištěný, pojišťovnu bude určitě zajímat, zda byl hromosvod revidovaný a byl v pořádku, ovšem pokud revidovaný nebyl, můžete přijít i o celé pojistné plnění.