Mezi asi největší zlozvyk, který muže trápí je podle mě selektivní slepota. No ženy přiznejme si to. Kolikrát za den se muž zeptá kam jste dala tuhle nebo jinou věc. A přitom jste mu to už říkala minimálně stokrát. Dávala jsem ji přece do vrchního regálu na pravé straně. A stejně nic. Žádná reakce. A za chvíli se to zase opakuje. Jenže tentokrát je to s novou věcí. Ale zřejmě tento zlozvyk je snad vrozená vada. Takže se to tedy snažím brát s humorem. A co potom jejich mlaskání, unikání větrů a říhání? A to je jen zlomek výčtu jejich tělních projevů. Většinou odpovídáme ve stylu: To už fakt přeháníš.
Nevidíš, že sedíme u oběda? A naše polovička se na nás jen podívá a ještě se u toho hlasitě směje. No každá jsme to už určitě zažila. A že počítáte s nějakou omluvou? Na to raději hned zapomeňte. Vždyť podle mužů je to přeci lidské. Ale běda jak by tohle chování napadlo ženu. To by jste si vyslechla o svém nepřípustném chování. Mezi další hojně rozšířený zlozvyk považuji řeči typu jak to řídíš? Já bych ji už dávno předjel. Jak to, že nebrzdíš? Jedeš jak šnek. Koukni už na to šlápnout. Nebo mi zastav a já si to snad odřídím sám. S tím nás opravdu nervují a vůbec nám tím nepomáhají.
Ano možná mají rychlejší jízdu. A musíme si přiznat, že cesta z obchodu jim trvá o několik minut dřív. Ale na druhou stranu. Ženy nezpůsobují tolik dopravních nehod. Většinou nejsou při jízdě chyceny pod vlivem alkoholu. A proč? Protože při všech domácích pracích, starání se o děti a v neposlední řadě ještě unavené z práce. My na to nemáme čas. A jelikož počítáme každou korunu jsme šetrné na spotřebu. Muži se většinou předvádějí a spotřeba je jim jedno. Nebo třeba kolikrát se muž ozve když se zpozdí? Stačila by jednoduchá zpráva. Nebo krátký telefonát abychom neumíraly strachy. Ale to muži opravdu skoro nikdy neudělají. Když přijde domů o čtyři hodiny později není to přeci jeho vina. Tak se jen zdržel s kamarády u piva. On za to přeci nemůže. Ženy ví své, ale nemá cenu se na ně zlobit. Můžeme se jen domnívat jestli je to pravdu jen zlozvyk. Nebo opravdu to mají vrozené. Nezbývá nám nic jiného než si na to zvyknout.