YA tagged posts

Alenka v říši hormonů | Alenka v říši zombií

alenka-v-risi-zombii-2

Recenze psána pro knižní komunitní portál Zeedee

Když Alenku Bellovou varovali, aby se po setmění nikde netoulala, spíš než na příšery uvěřila na otcovu chorobnou paranoiu. Není se tedy čemu divit, že v onu osudnou noc, kdy s rodiči a malou sestrou Em projíždějí kolem tolik obávaného hřbitova, je na vině jen a jen ona. Kdyby nenaléhala, Em by se nakonec musela smířit s tím, že recitál proběhne bez ní, auto by nehavarovalo a oživlé mrtvoly by si nepochutnaly na jejich mase. Alenka se před touto událostí bála mnoha věcí, žádnou z nich ale nebyla noc.

Oficiální anotace, i můj „výcuc“ prvních třiceti stránek vás právě teď vřele nabádají k tomu, abyste si mysleli, že už tak dostatečně temná a bláznivá Alenka se bude potýkat s ještě většími děsy, než kdy dřív. I Gena Showalter se vás od začátku do konce bude zoufale snažit přesvědčit, že se jedná o jednu z nejtemnějších young adult knih, na jakou jste v poslední době narazili.

Celý článek

Co když je v tom něco víc? | Něco víc

necovic2

Patrick Ness si u mě udělal zvláštní místo knihou Volání netvora. Samozřejmě, původní nápad pocházel z pera již bohužel zesnulé spisovatelky Siobhan Dowd, proto jsem se dlouhou dobu potýkala s pochybami, zda se mi bude líbit i jeho originální tvorba. Svoje mínění jsem poprvé otestovala s knihou My ostatní tu prostě žijem. Ta se mi velmi líbila, přesto se jednalo o zcela odlišné zpracování, než jaké jsem od Nesse měla tendence očekávat. S již upravenou představou o Nessově tvorbě jsem se pustila i do knihy Něco víc. Mohu se jen dohadovat, jestli mi příběh sedl víc právě kvůli nabitým zkušenostem, nebo mi jednoduše mohl mnohem víc nabídnout, ve výsledku už ale zůstává jen dojem. A ten dojem je mimo jiné nanejvýš matoucí.

Celý článek

Severská fantasy pokračuje | Plíseň

plisen2

Když u nás Ódinovo dítě spatřilo světlo světa, byl kolem celé události neuvěřitelný poprask. V žánru young adult fantasy by se sice mohlo  jednat o zdánlivě nezajímavý debut, to by se ovšem jeho autorka Siri Pettersen nesměla řadit mezi seveřany a zároveň čestné hosty, kteří své knihy přijeli podpořit na Svět knihy. To co v souvislosti s knihou nejednomu čtenáři padlo do oka, pak už jen dokonalo kouzlo osobnosti a originální jádro. Od úspěšného rozjezdu tak dostáváme k druhému dílu, někdo by mohl říct prokletému prostředku trilogie.

Místo Ymslandy Evropa a místo příšerek… lidi. Plíseň očekával snad každý, kdo měl co s prvním dílem do činění. A ano, než se zeptáte, pořád zde máme bravurní a čtivé vyprávění Siri Pettersen, kupící se záhady a všudypřítomnou severskou syrovost. Postavy jsou jiné a série fouká čerstvý vánek, přesto zde však zůstává to pověstné něco, co vás nutí přemýšlet nad tím, proč máte občas takové výpadky, že se ke čtení nepotřebujete vracet a proč o knize nemůžete bez dlouhého rozmýšlení říct, že byla bez chyby. Protože na rozdíl od Ódinova dítěte nebyla.

Celý článek

Obyčejně neobyčejní | My ostatní tu prostě žijem

DSCN1665

Enormní množství autorů young adult se dnes snaží vsadit na jedinečné charaktery. Katniss Everdeen, Rose Hathaway, Harry Potter, Percy Jackson… Jenže ne všichni mají nadpřirozené schopnosti, ne všichni mají dost síly, nebo odvahy, aby bojovali o život svůj, nebo svých blízkých, ne všichni jsou jedineční a ne všichni jimi chtějí být. Někteří prostě přežívají.

Abych byla upřímná, knihy My ostatní tu prostě žijem jsem se trochu děsila. Tedy, ne úplně od začátku. Když slovenský Slovart oznámil, že vydá dvě Nessovky, jedna z nich bude svítit a druhá bude mít díru v obálce, doufala jsem, že to od něj přebere i jeho český příbuzný. A potom jsem ty slovenské recenze viděla všude. Většina z nich říkala jedno: zklamání, není to ten Ness, kterého si všichni oblíbili, Ness má na víc, Ness zklamal… Naštěstí pro mě jsem se na zklamání připravovala tak usilovně, že mě příběh ve finále příjemně překvapil.

Celý článek

Ztracená identita, šumavské lesy a jedno velké tajemství | Tegmine

tegmine1

Když jsem si Tegmine poprvé potěžkala v rukou a na obálce si hned nad jménem autorky přečetla miniaturní popisek young adult, mé vnitřní já se začalo třepat. Znám to já, znáte to vy, známe to všichni, s debuty jsme my čtenáři vždycky opatrnější. O to větší stud mě popadl, když jsem zjistila, že můj prvotní dojem byl zcela chybný – autorka již dříve vydala dvě knihy o Sisi, rovněž jednu o Markétě Přemyslovně. A ten prokletý debut? Ten si Soňa Sirotková odbyla už v roce 2008. A to byl přesně ten okamžik, kdy jsem se začala na knihu těšit.

Tegmine je ryze česká kniha, která nás zavede až na mytickou Šumavu (v souvislosti s tímto příběhem ji snad ani jinak nelze popsat), kde se dívka beze jména vystupující pod zkratkou Vroni snaží rozpomenout, co je vlastně zač. Tajemná a pošmourná atmosféra jen podtrhuje její bezradnost, není to však slůvko jednotvárnost, jež by mělo vystihovat její nejbližší budoucnost. Jedna bouře, autonehoda a tajemný cizinec s její fotkou a napsanými souřadnicemi jsou teprve začátek.

Celý článek