YA tagged posts

Pět vran a krkavec | Šest vran

sestvran2

Recenze psána pro knižní komunitní portál Zeedee

Kaz Brekker, krkavec, co se neštítí žádné práce, Inej, špionka, která dokáže splynout se stínem, Nina, griša smrtička, Matthias, trestanec na černé listině, Jesper, pistolník a hazardér a Wylan, pyrotechnik a zhýčkaný syn obchodníka. Začátek špatného vtipu? Ne, ideální spolupráce na nesplnitelném úkolu, na který by se nikdo jiný nezmohl. Vloupačka do Ledového paláce si totiž nežádá speciálně cvičené jednotky, dokonce ani někoho se ctí, naopak, Ledový palác si žádá protřelé kriminálníky.

Smrt na jazyku a panická snaha dohledat slovníček s výslovností pojmů a jmen, i tak mohou vypadat vaše první čtenářské dojmy. Na co má však Leigh Bardugo talent, je udržení pozornosti. Její mimořádně silnou stránkou jsou zejména do detailů vykreslené charaktery, a to tak dokonale, až je nesnadné se s některým z nich neztotožnit. Tohle a pak ukázkově zvládnutá světotvorba společně s poutavým stylem si vás pojistí na několik set stran dopředu.

Celý článek

Love story, nebo něco jiného? | Hlavně to nikomu neříkej

hlavne-to-nikomu-nerikej5

Knihu můžete zakoupit u nakladatelství Slovart

Když se u nás kniha Hlavně to nikomu neříkej ukuchtila pod cejchem #booklab, nevěnovala jsem jí moc pozornosti. Přeci jen, Maťa ze Sveta kníh mě před ní varovala předem a kdybych to měla říct na rovinu, sama jsem tak trochu tušila, že tematika šikany nebude nic pro mě, přesto se však ke mně vlivem čiré náhody dostala a svou šanci si u mě vydobyla.

Hned na začátku jsem si ověřila, že je s čím bojovat. Jednak jsem zjistila, že šikana není to, co bych zrovna dvakrát chtěla načínat, druhak protože je sakra těžké z té žumpy vytvořit něco, co by působilo inspirativně. V tomto jmenovaném případě bylo vše, na co jsem dokázala myslet, bezvýchodná situace, ze které buď hlavní hlavní hrdinka vyjde živá, nebo se v průběhu oběsí. Protože deus ex machina, co do příběhu zasáhl, by v reálu obstál jen těžko.

Celý článek

Alenka v říši hormonů | Alenka v říši zombií

alenka-v-risi-zombii-2

Recenze psána pro knižní komunitní portál Zeedee

Když Alenku Bellovou varovali, aby se po setmění nikde netoulala, spíš než na příšery uvěřila na otcovu chorobnou paranoiu. Není se tedy čemu divit, že v onu osudnou noc, kdy s rodiči a malou sestrou Em projíždějí kolem tolik obávaného hřbitova, je na vině jen a jen ona. Kdyby nenaléhala, Em by se nakonec musela smířit s tím, že recitál proběhne bez ní, auto by nehavarovalo a oživlé mrtvoly by si nepochutnaly na jejich mase. Alenka se před touto událostí bála mnoha věcí, žádnou z nich ale nebyla noc.

Oficiální anotace, i můj „výcuc“ prvních třiceti stránek vás právě teď vřele nabádají k tomu, abyste si mysleli, že už tak dostatečně temná a bláznivá Alenka se bude potýkat s ještě většími děsy, než kdy dřív. I Gena Showalter se vás od začátku do konce bude zoufale snažit přesvědčit, že se jedná o jednu z nejtemnějších young adult knih, na jakou jste v poslední době narazili.

Celý článek

Co když je v tom něco víc? | Něco víc

necovic2

Patrick Ness si u mě udělal zvláštní místo knihou Volání netvora. Samozřejmě, původní nápad pocházel z pera již bohužel zesnulé spisovatelky Siobhan Dowd, proto jsem se dlouhou dobu potýkala s pochybami, zda se mi bude líbit i jeho originální tvorba. Svoje mínění jsem poprvé otestovala s knihou My ostatní tu prostě žijem. Ta se mi velmi líbila, přesto se jednalo o zcela odlišné zpracování, než jaké jsem od Nesse měla tendence očekávat. S již upravenou představou o Nessově tvorbě jsem se pustila i do knihy Něco víc. Mohu se jen dohadovat, jestli mi příběh sedl víc právě kvůli nabitým zkušenostem, nebo mi jednoduše mohl mnohem víc nabídnout, ve výsledku už ale zůstává jen dojem. A ten dojem je mimo jiné nanejvýš matoucí.

Celý článek

Severská fantasy pokračuje | Plíseň

plisen2

Když u nás Ódinovo dítě spatřilo světlo světa, byl kolem celé události neuvěřitelný poprask. V žánru young adult fantasy by se sice mohlo  jednat o zdánlivě nezajímavý debut, to by se ovšem jeho autorka Siri Pettersen nesměla řadit mezi seveřany a zároveň čestné hosty, kteří své knihy přijeli podpořit na Svět knihy. To co v souvislosti s knihou nejednomu čtenáři padlo do oka, pak už jen dokonalo kouzlo osobnosti a originální jádro. Od úspěšného rozjezdu tak dostáváme k druhému dílu, někdo by mohl říct prokletému prostředku trilogie.

Místo Ymslandy Evropa a místo příšerek… lidi. Plíseň očekával snad každý, kdo měl co s prvním dílem do činění. A ano, než se zeptáte, pořád zde máme bravurní a čtivé vyprávění Siri Pettersen, kupící se záhady a všudypřítomnou severskou syrovost. Postavy jsou jiné a série fouká čerstvý vánek, přesto zde však zůstává to pověstné něco, co vás nutí přemýšlet nad tím, proč máte občas takové výpadky, že se ke čtení nepotřebujete vracet a proč o knize nemůžete bez dlouhého rozmýšlení říct, že byla bez chyby. Protože na rozdíl od Ódinova dítěte nebyla.

Celý článek