3 hvězdičky tagged posts

Love story, nebo něco jiného? | Hlavně to nikomu neříkej

hlavne-to-nikomu-nerikej5

Knihu můžete zakoupit u nakladatelství Slovart

Když se u nás kniha Hlavně to nikomu neříkej ukuchtila pod cejchem #booklab, nevěnovala jsem jí moc pozornosti. Přeci jen, Maťa ze Sveta kníh mě před ní varovala předem a kdybych to měla říct na rovinu, sama jsem tak trochu tušila, že tematika šikany nebude nic pro mě, přesto se však ke mně vlivem čiré náhody dostala a svou šanci si u mě vydobyla.

Hned na začátku jsem si ověřila, že je s čím bojovat. Jednak jsem zjistila, že šikana není to, co bych zrovna dvakrát chtěla načínat, druhak protože je sakra těžké z té žumpy vytvořit něco, co by působilo inspirativně. V tomto jmenovaném případě bylo vše, na co jsem dokázala myslet, bezvýchodná situace, ze které buď hlavní hlavní hrdinka vyjde živá, nebo se v průběhu oběsí. Protože deus ex machina, co do příběhu zasáhl, by v reálu obstál jen těžko.

Celý článek

Alenka v říši hormonů | Alenka v říši zombií

alenka-v-risi-zombii-2

Recenze psána pro knižní komunitní portál Zeedee

Když Alenku Bellovou varovali, aby se po setmění nikde netoulala, spíš než na příšery uvěřila na otcovu chorobnou paranoiu. Není se tedy čemu divit, že v onu osudnou noc, kdy s rodiči a malou sestrou Em projíždějí kolem tolik obávaného hřbitova, je na vině jen a jen ona. Kdyby nenaléhala, Em by se nakonec musela smířit s tím, že recitál proběhne bez ní, auto by nehavarovalo a oživlé mrtvoly by si nepochutnaly na jejich mase. Alenka se před touto událostí bála mnoha věcí, žádnou z nich ale nebyla noc.

Oficiální anotace, i můj „výcuc“ prvních třiceti stránek vás právě teď vřele nabádají k tomu, abyste si mysleli, že už tak dostatečně temná a bláznivá Alenka se bude potýkat s ještě většími děsy, než kdy dřív. I Gena Showalter se vás od začátku do konce bude zoufale snažit přesvědčit, že se jedná o jednu z nejtemnějších young adult knih, na jakou jste v poslední době narazili.

Celý článek

Recenze: Niky

niky-1Název: Niky

Autor: Zuzana Ryšavá

Počet stran: 357

Nakladatelství: Egmont

Rok vydání: 2015

Vazba: Pevná

Děj:

Osmnáctiletá Niky je se svým životem docela spokojená. Alespoň do doby, kdy se její matka rozhodne podruhé vdát a převrátit jí ho tak vzhůru nohama. Se stěhováním do milionářské čtvrti získává Niky nejen nového otce, ale také nevlastního bratra Hynka, který ji brzy seznamuje se svými nejlepšími přáteli Bárou a Martinem – sourozenci se vzhledem modelů a s naprosto odlišnými povahami. Zatímco z Niky a Báry se snadno stávají kamarádky, vztah Niky a drzého, arogantního Martina je o něco komplikovanější. Přes počáteční nesnášenlivost a hádky mezi nimi vzniká zvláštní, křehké přátelství. A možná nejen to. Ačkoliv má Niky hodného přítele, svou první lásku, k Martinovi ji to táhne čím dál víc…

První dojmy z obálky:

Kromě toho, že bych jméno autorky vybarvila bíle stejně jako název knihy, musím říct, že se jedná o absolutní dokonalost. Mít knihu s takovou obálkou v knihovně je čest a nepochybuju, že si ji kvůli tomu taky leckdo koupí. Stejně tak jsou překrásné začátky kapitol a pogumované provedení desek. Ale čísla stránek bych zvětšila, nejsou tak dobře čitelná, jak by měla.

Hodnocení obálky:

10 hvezdicek

niky-2

 

O autorce:

Zuzana ryšavá se narodila se 12. září 1986 v Brně, kde momentálně žije i pracuje. Přestože studovala ekonomii, její největší vášní byla vždycky literatura. Už odmalička ráda čte a vymýšlí si své vlastní příběhy. I když jí spoustu času zabírá také její druhý velký koníček aerobik, postupně vznikl její první román Niky. V současnosti pracuje na dalších knihách. Více informací o Zuzaně Ryšavé a o Niky najdete na jejím blogu Niky stories.

 

Recenze:

Niky je jedna z těch knih, které vás navnadí na svůj oslňující zevnějšek. Říkáte si, že ke štěstí pak stačí už jen málo a vy do knihovny získáte nádhernou ozdobu a příjemnou oddechovku v jednom. Protože i dívčí romány se dají napsat pěkně – Eleanor a Park jsou toho živým důkazem. Ale věřte mi, u tohoto monstra to tak bohužel nefunguje.

niky-3Začnu něčím pozitivním. Po otevření na vás nejspíš tak jako na mě budou koukat velká písmenka s tlustým odsazením řádků, jejichž množství by se normálně do normostrany vlezly dvakrát, navíc se vám po začtení bude zdát, že ani styl autorky nebrání v rychlém vstřebávání textu, takže je všechno víc než ok. Ich-forma, holka s pozitivním přístupem sama k sobě, tanec… Fajn, fajn… To začíná pěkně! Jenže ani ne po magickém milníku sta stran se přistihnete, že kroutíte hlavou a knihu svíráte tak křečovitě, že máte pak značné potíže ji ze sevření vypáčit. A to je přesně ten okamžik, kdy si začnete uvědomovat, že jde všechno do kopru.

„Pojď dál, Bára se zdržela ve městě,“ řekl a já jsem okamžitě podvědomě zkoumala jeho výraz i tón. Nezdál se nepřátelský, ale zrovna vřelý taky nebyl.
Nervózně jsem si sedla na kraj křesla proti tomu, kde se usadil on a nevzrušeně dál večeřel.

Nejprve jsem měla problém s očividnými šablonami, kterých se příběh křečovitě držel. Máme tu hlavní hrdinku Niky. Ta je čerstvě po maturitě, její rodiče se v přátelském niky-4duchu rozvádějí a každý si vybírá nového partnera. Navíc tu máme nového nevlastního bratra, úplně nejlepší kámošku s italskými kořeny, u které se dá kdykoliv přespat a jejíž máma je čistě náhodou nejlepší kámoškou její mámy. A taky se jí čistě náhodou říká Niky. Chápete. Nikola a Veronica. A pak na scénu nastoupí neodolatelní a pohádkově bohatí sourozenci, z nichž minimálně jeden dělá modeling (ale zároveň je to pochopitelně příjemná a chytrá bytost, co se chystá na pedagogiku a okamžitě si s hlavní hrdinkou padá do noty) a další je děvkař, co se k Niky chová jako naprostý blbec. Hm, ale zároveň je na něm něco neodolatelného…, ne? No, a pak tu je náš věrný přítel.

Už chápete? Zápletku tušíte snad ještě dřív, než proběhne první náznak a tak nějak čekáte, že do sladkého happy endu zbývá snad už jen aby se všichni vzájemně popárovali. Jo, jasně. A taky pár nebezpečných situací. Aby to byla kniha, ne prázdné dialogy, že ano.

Máma začala teatrálně zhluboka dýchat pusou a já jsem nevěděla, jestli se mám smát nebo obrátit oči v sloup. Tohle vůbec nebyla ona! Nebýt její nervozity, byla by to tak pohodová svatba.

K tomu, aby se mi kniha líbila většinou stačí málo, dokonce i ta klišé by byla ok, kdybych se měla čeho chytit a oblíbila si alespoň jednoho hrdinu. V případě hlavní hrdinky to prostě nešlo. Fascinovalo mě její uvažování. „Teď podvedu svého kluka a když je tak daleko, nebudu si s tím přece dělat starosti. Nejlepší niky-5kámoška mě navíc bude krýt, nějak si najdeme chvilku pro sebe a vyspíme se spolu. V autě. Na veřejnosti. Kdyby to šlo, tak i na pláži. Pak se všechno zase vrátí k normálu a budeme jen přátelé. Hm… Když tak uvažuju, můj kluk, kterého podvádím je při práci s dětmi úchvatný. Jednou z něj bude super táta.“ Ano. Jen tohle mi chybělo ke štěstí.

Tahle knížka byla málem moje smrt. A přitom by to šlo tak krásně vyspravit! Austenová taky pracovala jen s minimální zápletkou, ale její romány bavily, protože hlavní hrdinové byli inteligentní a sympatičtí, aniž by to museli nějakým způsobem dokazovat. Ale chápu, že to už jsem někde úplně jinde.

I když já sama za sebe knihu důrazně nedoporučuji, pro začínající čtenářky to bude skvělá startovní čára. Dokážu si představit, že pokud si Niky koupí 13-14 letá slečna, bude tak nadšená, že přesedlá třeba k Lanczové, Greenovi a nakonec se ocitne na té správné cestě. Ale pokud je vám nad 15 let… Ne. 3 hvězdičky za to, že se tak rychle četla, jinak opravdu ne.

Hodnocení knihy:

3 hvezdicky

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji e-shopu Knihcentrum

Celý článek