Rozhovor: Jozef Kollár

55minut-kollar-rozhovor

Čtvrtý v pořadí je Jozef Kollár, autor (nejen) knihy 55 minut mezi životem a smrtí o neobyčejných vynálezech, kterými si lidé chtěli probojovat cestu na svobodu. Co je na tom zajímavé? Všechno se to skutečně stalo.

Pozn. V jistém slova smyslu vypadla otázka, jaký byl autorův prvotní impuls pro napsání knihy (otázka nahrazena tou, co vidíte níže), tato otázka totiž byla zodpovězena v diskuzi na besedě autorů. Inspirací byl příběh z doslechu – přelet hranice horkovzdušným balónem, kdy se autor rozhodl, že chce o události vědět víc – detaily můžete najít níže v rozhovoru.



Jozef Kollár se narodil r. 1960 ve slovenské Trnavě. Vystudoval Filosofickou fakultu UK v Bratislavě. V letech 1991 – 1992 působil jako reportér. Napsal několik knih různých žánrů, například Žena v koberci nebo Byl jsem dětský špion. Za svoji tvorbu získal několik ocenění – Cena Ivana Kraska za nejlepší debut Nedorozumenie (1994), Cena Slovenského literárního fondu za reportáž (1997) Cena UNHCR za Príbeh utečenca (2000), Cena Slovenských pohľadov (2011). Je také autorem scénářů k několika dokumentárním filmům o lidech, kteří navzdory určitému hendikepu dokázali v životě překonat svůj osud. Kollárovy krátké prózy byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, francouzštiny a maďarštiny.

Více o Velkém knižním čtvrtku



Celý článek

Rozhovor: Lenka Horňáková-Civade

lenkahornakova-civade-rozhovor

Třetí v pořadí je Lenka Horňáková-Civade, autorka knihy Marie a Magdalény, ale také mnohých dalších knih. Nejnovější z nich, kterou jsem právě zmínila, je výjimečná tím, že je to autorčina „francouzská premiéra“. Tuto rodinnou kroniku o třech ženách si autorka do češtiny přeložila sama.



Lenka Horňáková-Civade vystudovala VŠE a začala se studiem na FFUK. To už bylo po sametové revoluci, kdy se otevíral nový svět a nové obzory – před dokončením studií dala přednost cestování, které se jí stalo osudným: setkala se se svým budoucím manželem a usadila se na jihu Francie. Na pařížské Sorboně vystudovala výtvarné umění, kterému se věnuje aktivně: její kresby, akvarely a olejomalby jsou zastoupeny ve sbírkách v Austrálii, USA i v Evropě, jedna z jejích kreseb je použita i na obálce knihy. S vlastí i rodným jazykem zůstala ve spojení – česky vyšly její knihy Provence jako sen (2010), Lanýže (2011) a Pohlednice z kavárny (2015) – každá z nich jiným literárním jazykem odráží autorčino vnímání (jiho)francouzské reality, titul Prioritaire. Praha – Paříž (2013, spoluautorka Anne Delaflotte Mehdevi) zase pohled dvou žen-cizinek, z nichž každá žije v rodné zemi té druhé. Marie a Magdalény přinášejí zásadní změnu: Lenka Horňáková-Civade je napsala francouzsky (česky vychází v jejím vlastním překladu), téma je naopak české.

Více o Velkém knižním čtvrtku



Celý článek

Rozhovor: Petra Dvořáková

petradvorakovarozhovor

Druhá na řadě je Petra Dvořáková, autorka knih pro děti i dospělé. Ve Velkém knižním čtvrtku se jí objevila kniha Každý má svou lajnu, která se soustředí především na teenagery. Stejně jako včera můžete nahlédnout i do medailonu. 🙂



Petra Dvořáková (nar. 1977) je spisovatelka a scenáristka. Napsala několik knih pro dospělé i dětské čtenáře (Julie mezi slovy, Flouk a Líla, Proměněné sny, Sítě), za které získala různé literární ceny (Magnesia litera, Zlatá stuha). Pro Českou televizi připravuje scénáře k pořadům pro děti a mládež, například k Planetě Yó. Pro Český rozhlas napsala rozhlasové cykly Hajaja. Florbal miluje, občas ho sama hraje a ve volném čase chodí fandit svým dvěma synům, kteří jsou registrovanými hráči.

Více o Velkém knižním čtvrtku



Celý článek

Rozhovor: Mariusz Surosz

osmxsao2852

Dnes tu pro vás mám první z řady rozhovorů, tentokrát s autorem knih Pepíci a Ach, ty Češky! –  druhá byla vydána v rámci jedenáctého Velkého knižního čtvrtku, obě patří do literatury faktu a obě mají leccos společného.



Mariusz Surosz (* 1963, Svinoústí) je polský novinář, esejista a historik.

Vystudoval historii a filosofii. Žil v Krakově. Od 2011 roku žije v Praze. Působil v několika nakladatelstvích, pracoval také jako tiskový mluvčí sportovního klubu MKS Cracovia. Texty přispívá do periodik včetně Polského deníku, Gazety Wyborcze, polské edice Newsweeku, Politiky nebo Tygodniku Powszechného. Knižně debutoval souborem sedmnácti esejů z roku 2010 s názvem Pepiki. Dramatyczne stulecie Czechów, jež věnoval důležitým osobnostem československých dějin 20. století jako jsou Vlasta Chramostová, Klement Gottwald, Milada Horáková, Milena Jesenská, Jan Masaryk, Jan Patočka, Jaroslav Seifert, František Kriegel či Milan Rastislav Štefánik. „Pepíci“ je zlidovělé polské označení pro Čechy. Kniha vyšla v českém překladu pod názvem Pepíci : dramatické století Čechů polskýma očima.

Více o Velkém knižním čtvrtku



Celý článek

Velký knižní čtvrtek 2017

 

 

 

 

 

  

Že jsem si pro vás něco ke knižnímu čtvrtku chystala, jste pravděpodobně nezachytili. Nejspíš proto, že poslední Velký knižní čtvrtek byl zahájen už před dvěma měsíci a já o něm nenapsala ani ťuk. VKČ vnímám jako něco, co se snaží zpropagovat českou (a někdy slovenskou) literaturu, rovněž jako prostředníka k poměrně hezké slevě na pár překladovek, co se mi zrovna zalíbí. Letos jsem měla příležitost podívat se na tiskovku a vyzpovídat autory, kteří byli tak laskaví a vyhradili si na mě trochu ze svého drahocenného času. V nejbližších dnech u mě na blogu tyto rozhovory najdete, já sama si od čtvrtku budu užívat na Světě knihy, takže už teď píši a edituji jako hyperaktivní veverka na kofeinu a doháním všemožné resty.

Pokud můj blog čtete pravidelně, je vám nejspíš něco mezi 13-20 lety, s vysokou pravděpodobností jste příznivci young adult, mezinárodních bestsellerů Marťan a VKČ jako velkou událost nevnímáte. Co vám chci dnes ukázat, je, že i ty méně populární a hlavně méně „in“ knihy nohou být zajímavé a kvalitní. Ty z vás, kteří mají knihy z Velkého knižního čtvrtku už dávno prostudované, odkážu právě na zmiňované rozhovory, dnešek bude ryze informační.

Celý článek