Knižní výzva – sněhulák

summerdriggs_winterwonderland_snowman1

Tuto výzvu pořádá VeEee

Spočívá v tom, že si sem započítám, knížky které přečtu od 1. adventní neděle (27. 11.) do konce roku 2011.

1. stupeň – spodní koule

nepojmenovan_2

1. Upíří deníky: Osvobození – L. J. Smith Hodnocení: 7/10
2. Ticho od Beccy Fitzpatrick Hodnocení: 8/10
3. Upíří polibky: Počátek od Ellen Schreiber Hodnocení: 9/10
4.

2. stupeň – prostřední koule

nepojmenovan_3

5.
6.
7.

3. stupeň – kompletní sněhulák

summerdriggs_winterwonderland_snowmanv

8.
9.
10.

Celý článek

Knižní výzva na rok 2012

f64d7fb693_81893821_o2

Našla jsem nespočet projektů na zimní období, ale ani jeden (Novoroční knihovzetí tomu bylo asi nejblíž) s výzvou na rok 2012. Jasně, hodně lidí má účet na Goodreads, ale na blogu nic. Proto jsem se rozhodla uskutečnit tento projekt.
Spočívá v tom, že si vyberete nějaké množství knih, které byste chtěli přečíst za rok 2012. Samozřejmě si můžete vybrat i konkrétní knihy. Dole máte mezi obrázky na výběr od 10 až 120 knih. Jen pro své zdraví doufám, že na těch 120 knih nikdo nedosáhne. Zůčastnit se můžete od teď do konce příštího roku (to je snad dostatečné datum na přihlášení), potom se linkovač, který je níže uzavře. Nejlepší by bylo, kdybyste článek, který uveřejníte přednastavili na 1. ledna.

PS.: Jestli to už někdo pořádá, tak mi napište, nechci se po nikom opičit.
PPS.: Ano, ten obrázek je hrozný, ale já moc na grafiku nejsem…

A zde je obrázek v menším provedení:

624428efc3_81893807_o2

A zde ikonky:

7ffd363963_81893551_o2

b572b987b4_81893553_o2

600960d77a_81893554_o2

be5b4fe76f_81893555_o2

3f7d846d97_81893556_o2

d1964e660d_81893557_o2

f2542bec2b_81893558_o2

be4efff341_81893559_o2

26cae290d0_81893560_o2

6335f8c9cd_81893561_o2

023e8be9a3_81893562_o2

b3f1ba91c2_81893563_o2


Celý článek

Nejoblíbenější knižní postava

Článek původně věnován do sekce Téma týdne na blog.cz

Na téma týdne běžně články nepíšu, ale tohle mě zaujalo. Moje volba je jednoduchá a nejspíš i tuctová, ale rozhodně ospravedlněná. Mojí neoblíbenější knížkou je Twilight z čehož plyne, že je v ní i má nejoblíbenější knižní postava. Není to Edward ani Bella… Je to Mary Alice Brandon Cullenová.

9e1d3775e6_82202795_o2
(Alice Cullen)

Alice se narodila někdy v roce 1901 a momentálně má 19 let. A je tak trochu upír. Jinak by samozřejmě nepřežila do dnešní doby a nebyla by tak… řekněme zachovalá. Proč ji mám nejradši? Protože je to skvělá kamarádka, shopaholik, vidí do budoucnosti, má energii na rozdávání (nevyčerpatelná), umí skvěle uspořádat večírky a ještě bych připočetla skutečnost, že by bez ní byli všichni v háji (bez legrace). Kdyby ve Stmívání neměla vizi o tom, že James bude v baletním studiu, tak už je Bella mrtvá. K tomu v Novém měsíci viděla Bellinu smrt (samozřejmě naoko) a tím způsobila návrat Edwarda. A potom v Rozbřesku šla s Jasperm pátrat po nějakém důkazu, že Renesmé nebude nebezpečná a vyroste…
Alice měří 147 cm, takže je to pěkný prcek a člověk se ani nemůže divit, že si ji splete se skřítkem. Vlastní rozježené krátké černé kadeře, zlaté/černé oči, jemné rysy a štíhlou postavu. Je velice hbitá a mrštná, má elegantní pohyby a člověk se s ní nikdy nenudí. K tomu má ještě velice zapeklitou a krutou minulost.
Jejím vozidlem se stalo Porsche 911 Turbo. A ano, je velice bohatá – hlavně díky svému daru. A její manžel? Jasper Whitlock Hale.

8b86c5d75a_82202813_o2

(Porsche 911 Turbo)

e247822f7a_82202825_o2
(Jasper Whitlock Hale)

Celý článek

RC Review: Lovkyně snů: Procitnutí

f8e1aa63ce_82202240_o2

Název: Lovkyně snů: Procitnutí / Wake

Autorka: Lisa McMann

Série: Lovkyně snů / Dream Catcher

Díl: 1.

Počet stran: 215

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2011

Vazba: Měkká

Oficiální anotace:

Ahoj, jmenuji se Janie. Jsem normální sedmnáctiletá holka, až na to, že se od svých osmi let nekontrolovatelně propadám do snů ostatním lidem.
Už mě to nebaví. Zvlášť pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Nemůžu se ani nikomu svěřit – neuvěřili by mi a mysleli by si, že jsem blázen. A tak žiju se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumím ovládat.

Nedávno jsem se propadla do hrozné noční můry. Ještě teď mi z toho tuhne krev v žilách. Poprvé jsem nebyla v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem…

***

Z obsahu by člověk čekal nějakou detektivku, kde Janie hledá toho, kdo měl ten sen a je z toho úplně na větvi. Alespoň já jsem si to tak řekla, než jsem si přečetla něčí recenzi. Jenže Janie je v klidu víc, než by čtenář čekal a dokonce ani po nikom nepátrá. Osud si ji najde totiž úplně sám.

Byli tu upíři, vlkodlaci, čarodějky, lidé co mají vize, ale myslím, že člověk který leze lidem do snů tu ještě nebyl. Tedy pokud nepočítám Školu noci ve které byl Kalona… Ale to už je zase jiný příběh. Nejdřív jsem se hrozně lekla stylu psaní. Bylo tam datum, jako by si někdo psal deník a potom, že Janie udělala to a to… Ihned jsem knihu zaklapla a hodinu si dala oddych. Jenže mi to nedalo a začala jsem tedy číst pořádně. Četla jsem přibližně 6 hodin v kuse a měla jsem vymeteno. Jak jinak se člověk uklidní, když jsou třídní schůzky, že? Každopádně málokterá knížka mě takhle pohltila. Taky byla první, kterou jsem přečetla za tak krátkou dobu. Ten styl psaní mě zarážel ze začátku víc než dost. Ale ono to je jenom o zvyku. Člověk se do toho potom vžije a čte jedna báseň.

41e7bf04ee_82646172_o2Jestli jste někdy měli pocit, že hlavní hrdinka je hloupá nebo naivní… No, řekla bych, že Janie nebude ten případ. Spíš bych řekla, že je uzavřená před světem a dělá dobře. Tedy do té doby, než se zjeví Cabel. Už od první chvíle je to taková zajímavá osoba. Modročerné vlasy pod pruhovanou čepicí a skateboard. A k tomu ještě klika v břichu (až to přečtete, zjistíte, co tím myslím :’D). Potom se však změní na nádherného idola všech dívek a ostatní si dokonce myslí, že to není Cabel. Jen jediná Janie ho pozná.

Zajímavé také je, že Janie vlastně ani neví, k čemu má své nadání používat. Dokonce ani na konci knížky se nebude umět plně ovládat. Ale jak by potom z toho vznikla trilogie, kdyby Janie všechno vyřešila mávnutím proutku, že? Janie také není jediná, která má zvláštní úlohu. Cabel má tajemtví také. Sice není tak velké, ale Janie to užírá zaživa. Dokonce ji to dožene k planým úvahám, které má snad každá dívka v jejím věku, když jí její kluk někam pořád mizí.

Celou dobu si člověk říká co je Cabel vlastně zač, když má takové sny. Jenže nakonec pro mě bylo zklamání, že z něj není to, co jsem si myslela. Bylo by zajímavé sledovat, co by Janie dělala, kdyby byl někým jiným.

Potom bych ještě vytkla „kapitánku“. Až příliš často působí dojmem, že ji navrhla nějaká zblázněná puberťačka. Nemluví prostě jako dospělá, ale spíš jako dospělý robot, kterého si vymyslela holka, která dospělost vidí jako bezcitnost. Prostě to bylo takové zvláštní, když mluvila…

Ke konci bych ještě řekla, že se nemůžu dočkat až bude další díl a doufám, že si Fragment pospíší. Takže vám radím… Než začnete číst, tak se ujistěte, že nikam nemusíte za pár hodin chodit, protože se vám nebude chtít… 😀 PS.: Snažila jsem se nepsat spoilery, tak doufám, že jsem to zvládla.

Hodnocení knihy:

*Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Fragment

Celý článek

Review: Páni mají radši sukuby

4787862630_82202648_o2

Název: Páni mají radši sukuby / Gentlemen Prefer Succubi

Autorka: Jill Myles

Série: Sukubí deníky / Succubus Diaries

Díl: 1.

Počet stran: 317

Nakladatelství: Levné knihy

Rok vydání: 2011

Vazba: Měkká

Jackie Brightonová, mladá a seriozní archeoložka má jak je vidno smolný den. Nebo spíše noc? Aby se někdo stal sukubou, musí „narazit“ na upíra a serima. A ona má samozřejmě to štěstí, že si ji dokonce vyhlídnou. Ovšem Noe (serim) neví, že ji jeden zbloudilý upír přemění. Potom už se Jackie probouzí v kontejneru. A potom? Potom se začnou dít divné věci… Jediné, co na ní zůstane stejné, jsou její rysy tváře.

***

V první řadě mě zklamala obálka. Když se podívám na americkou obálku (zde), tak si řeknu, že by mě zaujala rozhodně víc než ta naše česká. Na druhou stranu… Ať si má obálku jakou chce, hlavně když je dobrá uvnitř.

Knížka rozhodně naplnila mé očekávání (i když jsem to očekávání měla jen dva dny, než mi ji máma přivezla z Brna). Hlavní postava mi padla do oka. Líbilo se mi na ní, že sukubou být nechtěla a nebyla taková (s obrovským prominutím) dě*ka jako její nová kamarádka Remy. Příčila se tomu. Jenže jak už to tak bývá, tak mě i zklamala. Podlehla pokušení a ten problém pak chudinka rozplátala celou knížku. Mimochodem… Tu naivnost na ní nesnáším ze všeho nejvíc.

V příběhu je notná dávka archeologie a hlavně egypta. Já mám egypt strašně moc ráda. Když jsme ho v dějepisu probírali, tak se mi všechno učilo snadno, protože mě to bavilo. A tady toho bylo požehnaně… Jen mě naštvalo, že když už tam autorka přidala serimy a upíry, mohla tam přidat i mumie… 😀 Bylo by to víc než zajímavé.

A teď nastává okamžik vytasit se s pravdou o mé nejoblíbenější postavě. Bude to rozhodně Zane. V poslední době jsem na ty „bad guye“ vysazená. Když on mi připadá jako kopie Damona. Až na to, že Damon nemá křídla. Sarkasmus je jeho jméno, nosí černý plášť, má tmavé kadeře… Už víte odkud vítr fouká…? 😀

Příběh byl svižný a četl se dobře. Akorát vzhledem k tomu, že se to pokládá za červenou knihovnu to bylo spíše oddychové naž děsivé a leckteré věci jsem věděla o mnoho dříve než se staly. Takže si pište, že to žádná detektivka u které byste přemýšleli kdo je vrah, není.

K příběhu je nutno připočíst i ty scény, které patří do červené knihovny (víte, co tím myslím). Ale když si to tak vezmu… Je možné u sukuby nemít její přirozenou stránku? Určitě ne. To je jako by jste odebrali upírům krev. Prostě nemyslitelné.

Hodnocení knihy:

Celý článek