Review: Čísla: Na útěku

ázev: Čísla: Na útěku / Numbers

Autorka: Rachel Ward

Série: Čísla / Numbers

Díl: 1.

Počet stran: 316

Nakladatelství: Egmont

Rok vydání: 2011

Vazba: Měkká

Děj:

Jem vidí čísla. Na tom není nic divného, že? Jenže to nejsou ledajaká Čísla. Je to číslo vaší smrti. Datum. Osudný den. Říkejte si tomu jak chcete, ale je to tak. Jem tuto skutečnost pochopí v den, kdy zemře její matka. Právě tento „dar“ jí způsobí problémy, kterým musí nyní čelit. Jenže, vyřeší se její starosti životem na útěku?

Menší seznámení s knihou:

Kniha Čísla získala řadu ocenění a citací autorů. Asi bude nejlepší vám napsat ten, který spatříte hned jak otočíte první stranu.

„Tahle kniha vám nedá spát. Je jako pravý thriller – poutavá a znepokojující. Rachel Wardová přichází s děsivými, a přece zcela reálnými možnostmi, díky nimž tento román osloví každého z nás. Je nezapomenutelný. Blíží se vaše číslo?“ – Barry Cunningham

Proč jsem si knihu vybrala:

Na knihu jsem viděla spoustu upoutávek. U Egmontu je seznam ocenění a také informace, že se kniha zfilmuje. Tak trochu jsem od ní na nějaký ten čas upustila a pak jsem ji vyhrála společně s druhým dílem. Byla jsem nadšená. Asi každý z vás si teď říká, jestli je vážně tak dobrá a ať už napíšu něco kloudného. Říkala jsem si to samé a bohužel neměl mě kdo postrčit. Recenzi jsem si byla líná přečíst a někdo, kdo by mi o ní něco stručně řekl tu taky nebyl. Tak jsem se pustila do čtení.

Recenze:

Přiznávám bez mučení, že mě kniha zklamala. A to hodně. Vím, že už pěkně dlouho čekáte na recenzi. Nevím, proč jsme ze začátku na tuhle knihu tak natěšení a proč nám připadá zajímavá. Asi to bude tou smrtí. Každopádně hned jak jsem knihu začala číst, v hlavě se mi objevila myšlenka… „To si ze mě střílíte? Co je to za volovinu?“ Ale jak už jsem psala i na Goodreads, pod tím špinavým obalem okolo příběhu se skrývá něco zvláštního, možná i jedinečného. Proto se mi díky konci tolik poupravil názor na knihu. A teď přistupme ke kladným a záporným stránkám příběhu.

Když píšu tuhle recenzi (sakra, už jsem chtěla napsat knihu: D), poslouchám surovou muziku. Čím to? Jem je vychovávána ve světě špinavých uliček, kanálů, pěstounů, drog a jiných svinstev (Jem mě asi nakazila). Ani se není čemu divit, že mluví tak jak mluví. Nespisovně, někdy i sprostě stejně jako kdejaký zedník na stavbě. Příkladem vám mohou být slova vosobní, voči nebo také velice častá věta „Di do prdele!“ – ne, vůbec nemám výčitky svědomí, že to sem píšu. Když čtete knihu, ani to nevnímáte. Tedy ovšem až potom, co přestanete mít tik v oku. Jednoznačně říkám, že se mi ten styl nelíbil.

Další negativum spočívá v tom, že autorka moc popisuje hnusárny. Asi není třeba říkat, že mě vůbec nezajímá, jestli Jem dopadla na tvář slina nebo si utřela ptačí hovínko o džíny. Už jsem vás dostatečně odradila? Sakra a to jsem ještě ani pořádně nezačala! Ok, raději teď ukážu také ty hezké stránky knihy, jinak ke mně ani nepáchnete.

Celou dobu si Jem pokládá ty stejné otázky. Jsou ta čísla jen v její hlavě? Dají se změnit nebo ošálit? Tohle vám vrtá až do konce, kdy vám vhrknou slzy do očí a konečně naleznete pro tuto knihu pochopení. Neřeknu vám, jestli je šťastný nebo smutný, protože to už bych spoilerovala a vy byste hned věděli, jak to všechno skončí. Celý příběh se čte plynule, i přestože vám určité věci lezou na nervy. Nepopírám, že autorka umí psát svižně a zbytečně všechno nerozkecává. Líbí se mi, že je v knize přiměřeně přímé řeči, ale také i úvah.

Strašně se mi líbilo, že do knihy autorka zapojila i černocha. Chápejte, v knihách moc často nebývají, tak se musím té jiné národnosti nabažit. Je zajímavé v knize najít bělošku, která je s černochem. O autorce mám hned dobré mínění, protože málokdo se odváží. 🙂

Každopádně konec ve vás nechává stejný pocit, jaký bývá při hororech. Na mysli mám bradu spuštěnou až na zem a horlivé otáčení stran, jestli nejsou napsány špatně. Možná jsem trochu nedočkavá na druhý díl, ale tak trochu se bojím, jestli to nebude podobně jako s prvním dílem. Autorka se neumí vyjadřovat a velmi často skáče od jedné k věci ke druhé. Právě proto jsem u knihy ze začátku úpěla. Sakra! Já snad neumím zůstat u těch kladů. Alespoň se můžu vymluvit na to, že jsem blíženec… 😀 Jsem to já ale úžasný kritik, který si nezamete ani před svým prahem.

Co se vám tu pokouším celou tu dobu říct, je to, že byste této knize měli dát šanci a přečíst si ji i přestože se vám ze začátku nebude zdát jako dobrá volba. Upřímně, kdybych si ji koupila, asi bych toho litovala. Ovšem, to mi nebrání říct, že stojí za to, abyste si ji půjčili v knihovně.

Hodnocení knihy:4 hvezdicky

Knihu můžete zakoupit v internetovém knihkupectví arara.cz

podpis

Přečetl jsem?Děkuji za přečtení.

Tento příspěvek si zatím nikdo nepřečetl. Buďte první!

  • Čísla si chci přečíst už hodně dlouho 😀 ale jakmile jsem si přečetla čtvrtý odstavec ve tvé recenzi, ani se mi do toho nechtělo 😀

  • super, moc jsem se na recenzi těšila 🙂

  • To už mám naštěstí úspěštně za sebou 🙂