Knižní recenze

RC Review: Hunger Games: Vražedná pomsta

Název: Hunger Games: Vražedná pomsta / Catching Fire

Autorka: Suzanne Collins

Série: Hunger Games / The Hunger Games

Díl: 2.

Počet stran: 335

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2010

Vazba: Měkká

Děj:

Katniss Everdeen přežila Hladové hry. Bohužel se o nedá považovat za úspěch, protože tím ohrozila svou rodinu, přátele a také Peetu, který díky ní vyhrál také. Její akt s bobulemi si někteří lidé přetavili ve vzpouru, a tak k ní přijíždí prezident Snow s tím, že ani zdaleka není v bezpečí a její lži Kapitol prokoukl. Nyní je Katniss s Peetou na turné. Jenže bude její předtírání zamilované dívky stačit? A co víc… Je vůbec správné potlačovat vzpouru?

Menší seznámení s knihou:

Hunger Games je bestseller gigantických rozměrů a nikoho nenechá v klidu. Nyní příběh Katniss Everdeen pokračuje ve Vražedné pomstě. Podle knihy byl nedávno ztvárněn i film – do kin vstoupí 21. března. A proč vůbec začínat se čtením této proslulé série o které skoro každý tvrdí, že pomalu, ale jistě překonává Stmívání? To poznáte za chvíli.

Proč jsem si knihu vybrala:

Od této série vlastním první díl, takže proč si nepořídit druhý, když mě ten první tak bavil? I když… Ne, on mě nepobavil. On mě… Jak to říct? Šokoval? To bude nejspíš nejvýstižnější. Hunger Games je ten typ knížky, který vás nenechá spát, jíst, pít, vstávat z postele… A teď už samotná recenze.

Recenze:

Po prvních 40 stranách jsem zaklapla knížku s tím, že tentokrát na ní není nic šokujícího, co by mě přinutilo říct má oblíbená slova v podobě: OH-MY-GOD! Pak jsem si řekla, že je to Hunger Games a v nich přece neexistuje slovo nudný. A tak jsem knihu otevřela, postoupila na 100 stran, 250 stran a nakonec na samý konec. Nevím, jestli byl lepší než ten první, protože by mi přišlo špatné urážet každý z nich. Místo toho vám povím, že ten druhý díl byl minimálně stejně dobrý jako ten první. V něčem se převyšují, ale když to řeknu v průměru, oba jsou vyvážení. Jako obvykle jsem na každém konci kapitoly očekávala šok, překvapení a jiné emoce. Splnilo se mi to. Stejně jako v prvním dílu, po každé kapitole jsem se plácla do čela a chvíli si třela spánky, než jsem pokračovala dál. Suzanne Collins rozhodně není člověk. Člověk by to nezvládl ani z poloviny popsat, tak jako ona. Připomeňme si tedy její styl.

Kniha se čte lehce, a pokud vás zrovna netlačí učení, můžete si být jisti, že ji přečtete během pár dnů. Příběh je vyprávěn z pohledu Katniss, dívky z 12. kraje, která přežila Hladové hry. Katniss mi připadá sympatická a její úvahy ráda poslouchám. Proto se mi to četlo tak dobře a po přečtení knihy mám přesto pocit, že jsem nic nepřečetla a kniha byla příliš krátká. Určitě by zasloužila dalších 200 stran, i když nevím, jak by to autorka udělala.

Co bych měla určitě zmínit, je to, že jsem čekala více prostoru pro Hurikána, abych o něm získala nějakou tu představu. Jenže autorka snad záměrně, aby nám nestihl příliš přirůst k srdci (což je blbost, protože ho mám stejně ráda jako Peetu) nechává Hurikána po pár stranách opět ve 12. kraji bez Katniss, napospas všedním i nevšedním katastrofám.

A to mi připomíná ještě jednu věc. Druhý díl Hunger Games je mnohem drsnější než ten první. Katniss už vlastně není v bezpečí ani „doma“. V tomhle převyšuje první díl a já si toho cením. Hunger Games by nebylo nic, kdyby tam nebylo popsáno to utrpení pod Kapitolem a následná vzpoura. Ano vzpoura. Nebojte se, nespoileruji, tuto informaci se dozvíte hned na začátku.

Jenom tak pro zajímavost… Víte, že Hunger Games pomalu, ale jistě překonává Stmívání? Lidé si tyto knihy kupují jako splašení. Podle mě je to následek toho filmu, protože chtějí nejdřív přečíst knihu a teprve pak shlédnout filmové zpracování.

A teď se ptám… Kdo ještě není přesvědčený o tom, jestli tohle sci-fi pro vás? Pokud máte alespoň trochu rádi fantasy, tohle tomu docela podobné. Takže upalujte do knihkupectví a čtete a čtěte a čtěte.

Hodnocení knihy: 

10 hvezdicek

*Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Fragment

podpis