RC Review: Pekáč buchet

pekacbuchet1Název: Pekáč buchet

Autorka: Kateřina Petrusová

Počet stran: 159

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2014

Vazba: Pevná

Děj:

ONA
Redaktorka ženského časopisu, expertka na vaření. Miluje nové recepty, oprašuje staré po babičkách, dobrého jídla se nikdy nepřejí a je pro ni středobodem vesmíru. Sama o sobě říká, že je gastrosexuálka. Sport je pro ni nutné zlo, aby nenakynula jako její milované tvarohové buchty. Jmenuje se Klára.

ON
Adrenalinový sportovec. V létě leze po horách, v zimě po zamrzlých vodopádech. Sport je součástí jeho života a nedokáže bez něj existovat. Jeho břišní, zádové, hýžďové, no prostě všechny svaly, podle toho patřičně vypadají. Pekáč buchet může spořádat na posezení a nebude to na něm vůbec vidět. Jmenuje se Matouš.
Je vůbec možné, aby dva takto rozdílné světy fungovaly společně? Stačilo jediné včelí bodnutí a následná prudká alergická reakce, a bylo to. Náhoda je spojila dohromady, a tak na nich můžeme otestovat hned dvě lidová moudra: že láska prochází žaludkem, a že láska hory přenáší.

První dojmy z obálky:

Nejoriginálnější jako jsem zatím viděla. Fakt nádherná, celá rodina se se mnou shodla v tom, že naše vysněná domovská krajina by vypadala nějak takto. 😀 Už jen kvůli ní si myslím, že si ji mnoho čtenářů v knihkupectví otevře. A pak je tu ta zábavná diskuze, která mi vrtá v hlavě. Nedávno jsem zaznamenala, že převážná většina blogerů potvrdila „knižní rozpad“. I to se bohužel někdy stává, já naštěstí můžu se sepjatýma rukama poděkovat bohu, že se mi to nestalo. Ale je pravda, že ty zadní strany vypadají trochu podezřele. Navíc, zadní deska při otevírání hrozně divně vrže. Prosím, prosím, ať se pletu a vydrží to i další přečtení, nebo budu zlá. 😀

Hodnocení obálky:

10 hvezdicek

O autorce:

shlavouvoblacich2Kateřina Petrusová je spokojená manželka, pyšná matka a psavec, chvílemi hodně líný a nepravidelný. Narodila se před třiceti lety v Pardubicích, a přestože má svoje město ráda, zanedlouho se přestěhuje o pár kilometrů dál, kde bude moct ráno v pyžamu otevřít francouzské okno v obýváku a vyjít na zahradu.

Píše s většími či menšími přestávkami patnáct let – povídky, pokusy básničky, blogové zápisky i pár úplně opravdových článků na internetu. Naplno se do toho vrhla před třemi lety, kdy narazila na skupinku stejně nadšených pisatelek a pořídila si s nimi povídkový web.

Psaní je pro ni relax a zábava. A pokud pak čtení toho, co napíše, pobaví i někoho dalšího, je to další, úžasný bonus.

Její web najdete na adrese: katerinapetrusova.cz

Recenze:

Kateřina Petrusová je u nás už celkem profláknutá autorka a kdyby se mě někdo zeptal na mé aktuální české oblíbence, určitě by byla mezi nimi. Začalo to Nebezpečnou láskou, pokračovalo to S hlavou v oblacích (pejru) a momentálně se to zastavilo u Pekáče buchet. Ach, jak já se na tohle malé dílko těšila. Abych to upřesnila pro ty, co pekacbuchet2s tímhle ďáblem ještě nemají co do činění, její vtip je řekla bych až morbidní. Proč? Protože vás sadisticky mučí až dokonce, dokud nezemřete v křečích smíchu. Ale to bych už předbíhala.

Pekáč buchet  má naprosto úžasnou hrdinku, která si vás získá hned na prvních stránkách, kdy cvičí v tělocvičně, aby si mohla dovolit dělat tu profesi, co dělá. Abych to upřesnila, funí u toho jako kůň a po pár minutách má pocit, že uběhla maraton. Její práce je jídlo. Dobré jídlo. Hodně dobrého jídla. Průser pro krásnou linii. A pak je tu Kopřiva, o kterém má tendenci tvrdit, že je oproti ní naprosté dítě. Ostatně, právě tohle mě na ní štvalo nejvíc – v těchto chvílích působila jako 60-ti letá babka, co si namlouvá dvacetiletýho. Takže jo, tímhle mi fakt lezla na nervy. + Nevadilo by mi, kdyby další kniha měla konečně nějaké dva hrdiny, co by se něčím zásadním odlišili od těch předešlých.

Co mi lezlo na nervy ještě víc, byly ty recepty. Knihu jsem četla na jeden zátah v noci, v době, kdy mám zapovězeno vzít do huby byť jen jablko. Takže ne, nadšená jsem z nich nebyla. A to byl na jeden pekacbuchet3na jednu kapitolu. Jo, oblizovala jsem se i u konečného párku v rohlíku, což je naprosto ponižující, ale chápejte mě, mou největší láskou života je žrádlo. 😀

Od Pekáče buchet jsem čekala hodně, přinejmenším pořádnou dávku humoru, romantiku a nějaký alespoň ucházející oddechový příběh. Stejně jako u minulých knih Petrusové. A nemůžu tvrdit, že jsem se nezasmála, ani že jsem se nebavila, jen… Já nevím, nebylo to ono. Nesedlo mi to tak jako Oblaka a ten konec mi přišel… No, zvláštně nepatřičný. Nevím, kdyby se to popsalo trochu jinak a ještě na trochu víc stránek… Šlo by to, věřím tomu, že šlo. Takhle z toho mám podobný pocit jako z pohádky Honza málem králem, u které jsem nikdy nevěděla, jestli se má jednat o komediální nebo dramatický snímek. Tady to samé. Prostě nevím. Nepasuje mi to do kontextu. 20 stran na tohle je hrozně málo. S hlavou v oblacích mělo všechno správnou délku a i ten „zvrat“ mi do kniha pasoval. Pardon, ale tohle ne. Ne.

Neskutečně jsem ocenila zmínku o Marvinovi a Markétě, jen by mě zajímalo, co bylo to překvapení, které měli přichystat… A samozřejmě… není nějaké pokračování? Hrozně by mě zajímal osud Míši a pekacbuchet4Miloně (jo, pořád se u toho jména směju). Chudák, co se kvůli němu natrápila a ještě ke všemu neví na čem je. Moment… *kouká jako puk* Bože, ono fakt bude! Ano! Dobře, hned mám lepší náladu. Pak je všechno v pořádku. 🙂

Pekáč buchet mě v určitém ohledu zklamal, přesto nemůžu říct, že by se mi nelíbil nebo že bych si ho nepřečetla s chutí klidně ještě jednou. Což je dobře. Protože o kolika knihách ve svém životě můžu říct, že bych si udělala číst na jejich re-reading? I když si doma hromadím pěknou sbírku a pořád si říkám, jo, až bude čas, tak si to klidně přečtu znova, vždyť to bylo super. Realita je ale krutá, jen na malý zlomek z těch krásek si udělám čas znovu, ty tenké knížky u mě jako u knihomola prostě vedou. Krásné na oddych s brané s humorem a pořádnou dávkou jídla. Jen poznámka pro mě: Příště nečíst v noci.

Hodnocení knihy:

6 hvezdicek

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment

podpis

Přečetl jsem?Děkuji za přečtení.

Tento příspěvek si přečetli 3 lidé.

  • Mám podobný názor. Zasmála jsem se, pobavila, ale postavy byly stejné, příběh nějak divně krátký a ten konec mě fakt nevzal. Spíš jsem měla dojem, že to je napodobenina Nebezpečné lásky (je to první díl té série, že jo? :D). Nebezpečná láska mi vážně vyrazila dech a úplně mě zničila, pro mě to byla od ní nejlepší kniha. Ale i tak se těším na další příběhy a její knihy si určitě přečtu někdy znovu. 🙂

    • Hej, i já si něco od ní ráda přečtu znovu. Ono ve všech knihách jsou si ty postavy dost podobné, ale vždycky přijdou s nějakou jinou vtipnou hláškou, tak jim odpouštím. 🙂 Nebezpečná láska byla úplně OMG! Pekáč buchet také obsahuje tragédii, takže možná by se to i trochu srovnávat mohlo, ale tady to možná ani jinak vyřešit nešlo. Makadamka by nesnela, kdyby Kopřiva dělal, to co dělal, takže proč to neudělat takhle, že? 😀 Ale kvůli tomu, že u žádné jiné autorky se tak nezasměju a nezaslintám si nad hlavníma hrdinama nemůžu prostě říct, že by se to nelíbilo. V každém případě, vzhledem k tomu, jak nám byla vykreslena Míša, bychom se možná mohli konečně dočkat trochu jiných charakterů (aspoň já mám ten dojem). I téma by mohlo být zajímavé… Zatím nic podobného u Petrusové nebylo, tak uvidíme. 🙂 Aspoň já se budu modlit za to, aby to bylo jako oblaka.

  • Počkej, takže opravdu bude kniha o Míše? 🙂 Tak to jsem zvědavá.
    Ten humor taky miluju, takže taky odpouštím, co se dá. Jen se nemůžu zbavit pocitu, že autorka by to mohla napsat lépe. Když dokázala napsat tak úžasně Nebezpečnou lásku (a další díly), tak proč ne i tohle? 🙂 Co ale fakt miluju, tak ty její povídky na blogu, které navazují na její knihy. Člověk se aspoň dozví, jak to bylo dál.

    • Ano, bude to Míša a Miloň. 😀 Jop, kdyby to napsala stejně dobře, byla by to nej spisovatelka mezi romány. I když to je vlastně i teď, protože takovej humor má jen ona. 😀 Ty povídky jsou božácký, jak jinak. :3

  • Já se bála, že tam bude moc jídla… 😀 Což nevím, nevím, já mám vždy hlad už při Hře o trůny, Martin by měl napsat kuchařku. 😀
    Vážně pěkná recenze, jediné, co jsem doteď slyšela o této knize, byla právě ta rozpadající se obálka. :/

    • Jediný pozitivum je, že je to krátký, takže se stihneš najíst tak jednou. 😀 Ale teda, dělá to extrémní chutě. -_- Hra o trůny, jo? Tam bych to vůbec neřekla… Ona byla o té obálce taková jedna velká diskuze, takže se ani nedivím, úplně mě to zarazilo a hned jsem se šla mrknout, jestli jsem to nějak při čtení přehlédla nebo ne… Doufám, že to byla jen nějaká špatná várka a ne že to postihlo vícero lidí. Jinak díky za pochvalu, vždycky mě to potěší. 🙂