Knižní recenze

Review: Páni mají radši sukuby

4787862630_82202648_o2

Název: Páni mají radši sukuby / Gentlemen Prefer Succubi

Autorka: Jill Myles

Série: Sukubí deníky / Succubus Diaries

Díl: 1.

Počet stran: 317

Nakladatelství: Levné knihy

Rok vydání: 2011

Vazba: Měkká

Jackie Brightonová, mladá a seriozní archeoložka má jak je vidno smolný den. Nebo spíše noc? Aby se někdo stal sukubou, musí „narazit“ na upíra a serima. A ona má samozřejmě to štěstí, že si ji dokonce vyhlídnou. Ovšem Noe (serim) neví, že ji jeden zbloudilý upír přemění. Potom už se Jackie probouzí v kontejneru. A potom? Potom se začnou dít divné věci… Jediné, co na ní zůstane stejné, jsou její rysy tváře.

***

V první řadě mě zklamala obálka. Když se podívám na americkou obálku (zde), tak si řeknu, že by mě zaujala rozhodně víc než ta naše česká. Na druhou stranu… Ať si má obálku jakou chce, hlavně když je dobrá uvnitř.

Knížka rozhodně naplnila mé očekávání (i když jsem to očekávání měla jen dva dny, než mi ji máma přivezla z Brna). Hlavní postava mi padla do oka. Líbilo se mi na ní, že sukubou být nechtěla a nebyla taková (s obrovským prominutím) dě*ka jako její nová kamarádka Remy. Příčila se tomu. Jenže jak už to tak bývá, tak mě i zklamala. Podlehla pokušení a ten problém pak chudinka rozplátala celou knížku. Mimochodem… Tu naivnost na ní nesnáším ze všeho nejvíc.

V příběhu je notná dávka archeologie a hlavně egypta. Já mám egypt strašně moc ráda. Když jsme ho v dějepisu probírali, tak se mi všechno učilo snadno, protože mě to bavilo. A tady toho bylo požehnaně… Jen mě naštvalo, že když už tam autorka přidala serimy a upíry, mohla tam přidat i mumie… 😀 Bylo by to víc než zajímavé.

A teď nastává okamžik vytasit se s pravdou o mé nejoblíbenější postavě. Bude to rozhodně Zane. V poslední době jsem na ty „bad guye“ vysazená. Když on mi připadá jako kopie Damona. Až na to, že Damon nemá křídla. Sarkasmus je jeho jméno, nosí černý plášť, má tmavé kadeře… Už víte odkud vítr fouká…? 😀

Příběh byl svižný a četl se dobře. Akorát vzhledem k tomu, že se to pokládá za červenou knihovnu to bylo spíše oddychové naž děsivé a leckteré věci jsem věděla o mnoho dříve než se staly. Takže si pište, že to žádná detektivka u které byste přemýšleli kdo je vrah, není.

K příběhu je nutno připočíst i ty scény, které patří do červené knihovny (víte, co tím myslím). Ale když si to tak vezmu… Je možné u sukuby nemít její přirozenou stránku? Určitě ne. To je jako by jste odebrali upírům krev. Prostě nemyslitelné.

Hodnocení knihy: