Review: Hladová přání

b2e9c40bb8_82201025_o2

Název: Hladová přání

Autorka: Tereza Matoušková

Série: Podmoří

Díl: 1.

Počet stran: 98

Nakladatelství: Krigl

Rok vydání: 2011

Vazba: Měkká

 

Oficiální anotace:

Podmoří je svět, který je magií přímo prosáklý. Čarodějové na Tark Itlen, kteří ji studují, ne vždycky činí nejmoudřejší rozhodnutí. Nepodařené pokusy se ztrácejí v podzemí kláštera, kde čekají, až budou znovu nalezeny. Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraví o vše, na čem vám v životě záleželo. Co se stane, když se jim dostane do rukou holčička, která ještě věří v kouzelné skřítky a dobré víly z pohádek?

***

Já teda nevím, jak je to u vás, ale mě oficiální anotace knížky moc neřekla – ale já si ji vlastně stejně přečetla, až když jsem knížku dostala. Koupila jsem si ji hlavně díky tomu, že ji napsala česká autorka. A kvůli tomu, že mi to nařizovala moje intuice… 😀 Teď si nejsem jistá, ale myslím, že jsem ji poprvé zahlédla u Abyss. Prostě mi to nedalo a mrkla jsem se na stránky autorky (viz. odkaz níže), které byly mimochodem černé – má oblíbená barva. A pak… jsem ji začala číst…

b2dd21a2b8_82201072_o2

Už začátek začátek vám říká, že tohle nebude žádná romantika. Netvrdím, že se tam nevyskytuje láska, ale knížka se hlavně specializuje na tu temnotu. A noční můry. Poprvé knížka byla pojmenována Žádný cukrkandl a až na závěr jsem pochopila, proč to autorka tak pojmenovala. Název jen naoko pohádkový. A to jsem se ještě nezmínila o ději.

Na začátku jsem si myslela, že se bude hlavní hrdinka záměrně „sebepoškozovat“ – svým způsobem -, ale překvapilo mě, že se chtěla vzepřít. Cukrátko ji nejspíš opravdu hodně ovlivňoval… Hlavní hrdinka si totiž tak pojmenovala stvoření, které plní přání. Ovšem je v tom plno háčků…

Od začátku do konce máte tu stejnou otázku… Zachrání ji proboha živého někdo? A takhle to zůstává opravdu hodně dlouho – až na samém konci se dozvíme verdikt. Jo, je to trochu kruté zhledem k tomu, že ani nikdo neví, jestli má autorka ráda Happy endy, ale je to tak.

Na knížce se mi líbilo to, že autorka tady nepopisuje nám už známé bytosti. Má prostě vlastní svět… Jasně, jsou tam čarodějové, kněží atp., ale jsem si jistá, že irida jste nikde neviděli… 😛 A abych nezapomněla… Má i vlastní jazyk… 😉 Tohle jednoznačně obdivuji, protože když jsem se o něco takového pokoušela sama, tak jsem prostě narazila na zeď. Protože ono nejde jen o to poskládat prostě nějakou slátaninu… Ono to musí dávat smysl. Co třeba Erhia? To slovo mi jednoznačně přijde smysluplné. S technologií bych řekla, že jsou v Podmoří tak trochu zaostalí… Žádná televize, počítač ani elektronika. Ale to by mi k Podmoří ani nesedělo. Mimochodem… Podmoří… Nejdřív jsem si myslela, že je to jen vymyšlený název, ale postupně mi došlo, že se příběh opravdu odehrává pod mořem. Nestačím žasnout…

Co se týče postav, mají vlastnosti jako normální lidé. Asi mou nejoblíbenější je Femorian. Asi protože se v sociálních věcech moc neorientuje… Je spíš oddaný boji. A na druhém místě je Zorena. Bojovnice, matka… Následuje Jukata, Atalan a opravdu mnou nenáviděná postava Kerdea.

567cdd7750_82646301_o2

Nejdřív jsem chtěla jako negativum uvést počet stránek, ale já tak nějak nevím… Tak nějak si uvědomuji, že to k tomu prostě patří. Nebyla by to Hladová přání, kdyby měla tolik stránek jako například Stmívání, Eragon a jiné…

Knížka se mi četla dobře, ale sem tam jsem postrádala chuť pokračovat v četbě… Právě proto strhávám jeden bod…

Na závěr se chci omluvit za to, jak je tahle recenze zmatená, ale jsem tak nějak rozhozená, tak na to berte zřetel… A ještě chci dodat, že jestli vás to ještě pořád nepřesvědčilo, tak říkám, že knížka stojí za přečtení… 😛

 

Hodnocení knihy:

4ea9ffaf53_82201170_o2

Oficiální stránky Temnářky (kromě různých informací si tam můžete od autorky objednat podepsaná Hladová přání): Cesta do Podmoří

Přečetl jsem?Děkuji za přečtení.

Tento příspěvek si přečetl jeden člověk.

  • Tak tuhle knížku jsem si chtěla přečíst už dávno. Upoutala mě na ní hlavně krásná obálka. Knížky s fantasy tématikou mám ráda a tak si jí při nejbližší příležitosti určitě půjčím a přečtu. 98 stránek mi přijde málo, na druhou stranu je to asi lepší mít 98 stránek popsaných dějem než 298 o ničem. Recenze nebyla vůbec zmatená, byla super a díky ní si můžu na seznam připsat další knížku, kterou si chci přečíst (a že je pořádně dlouhý) 🙂

  • Děkuji moc a moc za recenzi! Nejprve mě trochu zaskočila ilustrace naruka (to plchovité stvoření), protože je to moje kresba, která se nachází v malonákladu Branou snů. Že bych ji měla i na stránkách? Hmmm. 😀

  • O té knížce vím jenom to, že to napsal Stephen King a ještě nějací dva spisovatelé, ale o čem to je, to nemám páru. Ale děkuju za tip, určitě si to přečtu, Kinga mám ráda, nádherně a poutavě píše. Jenom doufám, že to mají u nás v knihovně – jestli ne, tak budu zlá:D:D:D

  • Tak o té jsem neslyšela ani z rychlíku:D O čem to je? Od Smith jsem četla jenom Upíří deníky a ty mě příliš neoslovily, byly opravdu kratičké a takové nemastné neslané. Ale zkusit to můžu a potom porovnám, které Temné vize (jestli od Kinga nebo Smithové) jsou lepší 🙂

  • Tak to zní hodně dobře! Možná dokonce zajímavěji než Upíří deníky (než ty knižní určitě). Já osobně ty hrdinky nechápu – vždycky si vyberou toho nudného a hodného (viz Stefan:-! ). Možná jsem divná já, ale mě vždycky spíš přitahovali bad guys, ale musí v sobě mít i trošičku té lidskosti (třeba Damon – na venek se sice tváří drsoň, ale uvnitř podle mě není zlý, stejně jako Eric nebo třeba Patch). Nejspíš jsem fakt narušená:D:D:D Ale knížku si určo přečtu, jsem na ní zvědavá, hlavně na toho bad guye 😀

  • Přání od Terky Matouškové na mém wishlistu oxidují již dlouho, zejména proto, protože autorka kraluje na Blog.cz. 😀

  • Dennikk

    Tak tuhle knížku si už konečně musím brzo přečíst! )