Category Rozhovory

Interview: Catherine McKenzie

Forgotten

Nedávno u nás vyšla kniha Zapomenutá, kterou napsala Catherine McKenzie. Já osobně jsem z ní byla nadšená, protože ve mně zanechala hluboké stopy. U nás v České republice není autorka moc známá, ale v Americe jsou její knihy bestsellery. Kromě Zapomenuté napsala také Arranged a Spin. Poté, co jsem se dozvěděla (právě díky tomuto rozhovoru), že Arranged s největší pravděpodobností vyjde u nás příští rok, byla jsem nadšená. Ale to už bych psala zase o něčem jiném. Přeji příjemné počtení! 🙂

Má recenze

Web autorky

Interview na Books in Ashes – myslím, že určitě stojí za to, abyste si jej přečetli

Catherine, moc děkuji, že jste ochotna se mnou udělat tento rozhovor – jste první, koho budu zpovídat. První otázka bude samozřejmě o vašich knihách – my v České republice sice víme, o čem pojednává Zapomenutá, ale vaše další knihy jako Spin a Arranged jsou nám prozatím záhadou. O čem pojednávají? Na jakém projektu v současné době pracujete?

Spin pojednává o novinářce, která sleduje celebritu na rehabilitaci. Arranged je o ženě, která využije službu dohodnutého sňatku. Pokud půjde vše dobře, Arranged vyjde v České republice příští rok.

Jak byste se charakterizovala?

Jsem dříč, který čím víc dostane práce, tím víc jí musí udělat. Když ale nemám co dělat, dokážu být i líná.

Tuto otázku si nemohu odpustit… Jaký je váš vztah k Africe?

Žádný nemám! Afrika se mi prostě zdála jako dobré místo, kam zasadit příběh.

Jakou scénu ze Zapomenuté máte nejraději?

Líbí se mi scény s Emmou a Dominikem; líbí se mi jejich interakce. Je ale těžké si mezi všemi scénami vybrat.

Zažila jste někdy něco podobného jako je tomu ve vašich knihách? Zakládáte své příběhy raději na realitě, popřípadě na vlastních zkušenostech nebo si speciálně vymýšlíte zápletky a vše ve vašich knihách je pouze vaše představivost?

Naštěstí ne! Mé příběhy jsou pouze smyšlené a svůj život se od nich snažím držet dál.

Co vás nejčastěji inspiruje k psaní? Máte nějaké speciální návyky?

Jen si představuji pocity, které je třeba popsat. Nemám žádné zvláštní zvyky, až na to, že potřebuji psát s nějakým zvukem v pozadí; televize, hudba.

Jakou hudbu posloucháte?

Matt Nathanson, Bob Dylan, The Indigo Girls… Mohla bych pokračovat dál a dál. Miluju hudbu.

Jste spíš optimista, realista nebo pesimista? Jak tato skutečnost ovlivňuje vaše psaní?

Jsem optimista, ale mám i své pesimistické chvíle – stejně tak i realistické. Myslím, že člověk musí být optimista, aby napsal svůj první román a doufal v jeho publikování.

Jak vypadá váš obvyklý den?

Pracuji jako právnička, takže jdu prostě do práce. 🙂

A poslední otázka… Proč by si čtenáři měli přečíst Zapomenutou, popřípadě vaše ostatní knihy (v České republice je mnoho čtenářů, co čtou anglické knihy).

Doufám, že se budou při čtení bavit. Obvykle do příběhu také vkládám životní lekce.

Ještě jednou vám moc děkuji za poskytnutý rozhovor a přeji vám mnoho dalších literárních úspěchů – ostatně jistě jako každý, kdo četl Zapomenutou.

Díky!

podpis

Celý článek