Category Rozhovory

Poslední z řady rozhovorů, tentokrát s Petrem Bergmannem, autorem regionálních místopisů, jenž byl do Velkého knižního čtvrtku zařazen s publikací Krkonoše / Karkonosze / Riesengebirge, kde jsou přiloženy grafiky Krkonoš, i současné fotky, z mého pohledu snímky perfektně znázorňující krásu našich (polských…) hor.

Petr Bergmann (Praha, 1967) je dlouholetý manažer a producent v umělecké oblasti. Od roku 2000 žije na Broumovsku, kde se věnuje regionální historii. Sběratelsky se zaměřuje na místopisnou grafiku, staré mapy, pohlednice, regionální literaturu a fotografie Krkonoš a Broumovska, ze svých sbírek sestavuje publikace a tématické výstavy. Soubor nazvaný Krkonoše na starých rytinách a litografiích je jeho čtvrtou místopisnou publikací. V roce 2016 založil zapsaný ústav Institut regionální paměti Broumovska, jehož je ředitelem.

Více o Velkém knižním čtvrtku

Celý článek

Čtvrtý v pořadí je Jozef Kollár, autor (nejen) knihy 55 minut mezi životem a smrtí o neobyčejných vynálezech, kterými si lidé chtěli probojovat cestu na svobodu. Co je na tom zajímavé? Všechno se to skutečně stalo.

Pozn. V jistém slova smyslu vypadla otázka, jaký byl autorův prvotní impuls pro napsání knihy (otázka nahrazena tou, co vidíte níže), tato otázka totiž byla zodpovězena v diskuzi na besedě autorů. Inspirací byl příběh z doslechu – přelet hranice horkovzdušným balónem, kdy se autor rozhodl, že chce o události vědět víc – detaily můžete najít níže v rozhovoru.

Jozef Kollár se narodil r. 1960 ve slovenské Trnavě. Vystudoval Filosofickou fakultu UK v Bratislavě. V letech 1991 – 1992 působil jako reportér. Napsal několik knih různých žánrů, například Žena v koberci nebo Byl jsem dětský špion. Za svoji tvorbu získal několik ocenění – Cena Ivana Kraska za nejlepší debut Nedorozumenie (1994), Cena Slovenského literárního fondu za reportáž (1997) Cena UNHCR za Príbeh utečenca (2000), Cena Slovenských pohľadov (2011). Je také autorem scénářů k několika dokumentárním filmům o lidech, kteří navzdory určitému hendikepu dokázali v životě překonat svůj osud. Kollárovy krátké prózy byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, francouzštiny a maďarštiny.

Více o Velkém knižním čtvrtku

Celý článek

Třetí v pořadí je Lenka Horňáková-Civade, autorka knihy Marie a Magdalény, ale také mnohých dalších knih. Nejnovější z nich, kterou jsem právě zmínila, je výjimečná tím, že je to autorčina „francouzská premiéra“. Tuto rodinnou kroniku o třech ženách si autorka do češtiny přeložila sama.

Lenka Horňáková-Civade vystudovala VŠE a začala se studiem na FFUK. To už bylo po sametové revoluci, kdy se otevíral nový svět a nové obzory – před dokončením studií dala přednost cestování, které se jí stalo osudným: setkala se se svým budoucím manželem a usadila se na jihu Francie. Na pařížské Sorboně vystudovala výtvarné umění, kterému se věnuje aktivně: její kresby, akvarely a olejomalby jsou zastoupeny ve sbírkách v Austrálii, USA i v Evropě, jedna z jejích kreseb je použita i na obálce knihy. S vlastí i rodným jazykem zůstala ve spojení – česky vyšly její knihy Provence jako sen (2010), Lanýže (2011) a Pohlednice z kavárny (2015) – každá z nich jiným literárním jazykem odráží autorčino vnímání (jiho)francouzské reality, titul Prioritaire. Praha – Paříž (2013, spoluautorka Anne Delaflotte Mehdevi) zase pohled dvou žen-cizinek, z nichž každá žije v rodné zemi té druhé. Marie a Magdalény přinášejí zásadní změnu: Lenka Horňáková-Civade je napsala francouzsky (česky vychází v jejím vlastním překladu), téma je naopak české.

Více o Velkém knižním čtvrtku

Celý článek

Druhá na řadě je Petra Dvořáková, autorka knih pro děti i dospělé. Ve Velkém knižním čtvrtku se jí objevila kniha Každý má svou lajnu, která se soustředí především na teenagery. Stejně jako včera můžete nahlédnout i do medailonu. 🙂

Petra Dvořáková (nar. 1977) je spisovatelka a scenáristka. Napsala několik knih pro dospělé i dětské čtenáře (Julie mezi slovy, Flouk a Líla, Proměněné sny, Sítě), za které získala různé literární ceny (Magnesia litera, Zlatá stuha). Pro Českou televizi připravuje scénáře k pořadům pro děti a mládež, například k Planetě Yó. Pro Český rozhlas napsala rozhlasové cykly Hajaja. Florbal miluje, občas ho sama hraje a ve volném čase chodí fandit svým dvěma synům, kteří jsou registrovanými hráči.

Více o Velkém knižním čtvrtku

Celý článek

Dnes tu pro vás mám první z řady rozhovorů, tentokrát s autorem knih Pepíci a Ach, ty Češky! –  druhá byla vydána v rámci jedenáctého Velkého knižního čtvrtku, obě patří do literatury faktu a obě mají leccos společného.

Mariusz Surosz (* 1963, Svinoústí) je polský novinář, esejista a historik.

Vystudoval historii a filosofii. Žil v Krakově. Od 2011 roku žije v Praze. Působil v několika nakladatelstvích, pracoval také jako tiskový mluvčí sportovního klubu MKS Cracovia. Texty přispívá do periodik včetně Polského deníku, Gazety Wyborcze, polské edice Newsweeku, Politiky nebo Tygodniku Powszechného. Knižně debutoval souborem sedmnácti esejů z roku 2010 s názvem Pepiki. Dramatyczne stulecie Czechów, jež věnoval důležitým osobnostem československých dějin 20. století jako jsou Vlasta Chramostová, Klement Gottwald, Milada Horáková, Milena Jesenská, Jan Masaryk, Jan Patočka, Jaroslav Seifert, František Kriegel či Milan Rastislav Štefánik. „Pepíci“ je zlidovělé polské označení pro Čechy. Kniha vyšla v českém překladu pod názvem Pepíci : dramatické století Čechů polskýma očima.

Více o Velkém knižním čtvrtku

Celý článek