Category Knižní recenze

Review: Leviatan

665e7d5321_82197118_o2

Název: Leviatan / Leviathan

Autor: Scott Westerfeld

Ilustrátor: Keith Thompson

Série: Leviatan / Leviathan

Díl: 1.

Počet stran: 440

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání: 2011

Vazba: Pevná s přebalem

Promazáváš své válečné stroje? Nebo je krmíš?

Leviatan je novodobá verze začátku první světové války. Ne není to o poučování. Pochybuji, že byste ve skutečném světě našli něco jako křížence vlka a tygra nebo obrovské kráčecí stroje, které se využívají opravdu až teprve dnes. Říká se tomu steampunk. Minulost se zde míchá s budoucností a to přináší do celého děje takovou tu zvláštnost… Já osobně tento styl moc neznám, ale kniha mě doslova pohltila.

1eb11d284f_84259591_o2Celá knížka je ilustrovaná černobílými obrázky, kterým se musí nechat schopnost vystihnout detaily.

Zaujalo mě hned to, že se v knížce nepíše o holce, která se zbláznila do kluka, který je jen tak náhodou anděl, upír nebo něco podobného. Tady si moc romantismu neužijeme a je to to pravé nefalšované fantasy. No… Tedy fantasy… To fakt ne. Je to steampunk, nebo jak se tomu říká. Já osobně jsem team Darwinovců a jsem pro létání ve vzduchu s Deryn. I když nevím, jak by na mě působila vzducholoď v níž se jako paraziti drží lidé a mají tam normální kajuty, kanceláře, jídelny… To bych možná nebo spíš určitě neunesla…

Z postav mám asi nejraději Volgera a doktorku Barlowovou. Jsou to takové ty postavy se zdravým selským rozumem a schopností poradit si v každé situaci. V célém příběhu jsem si Volgera představovala s páskou přes oko a se šavlí, kterou samozřejmě skutečně nosil. Prostě jako piráta. On i tak mluvil. A doktorka Barlowová? Nemůžu si pomoct, ale myslím, že se z ní vyklube pěkný zloduch. Já vždycky naletím na tokové ty postavy, které jsou nevinnost sama. A ona až podezřele pomáhá Alekovi i Deryn. I když k vlastním účelům…

Deryn mi přijde jako skvělá holka s klučičími zájmy. Docela mi vadí, že u vzduchoplavby nechtějí dívky, protože ženy jsou někdy ještě lepší než muži, že? Deryn se vede v klučičím chování dobře a to její: „U šílenejch pavouků!“ je bezva… Alek je rozmazlený fracek, který se bude muset hodně rychle naučit pokoře. Jenže nevím jestli to někdy opravdu dokáže úplně. Někdy mi připadá, že nemá vůbec nic v hlavě, ale konec konců je to teenager, ne? Kloppa jsem si představovala jako géniuse s brýličky a je upřímně škoda, že ho nenakreslili do leviatanu tak, jak to u Volgera nebo jiných postav udělali hodněkrát.

0766d4237f_82197148_o2

Po každých dvou kapitolách se vystřídají pohledy a máme buď Aleka nebo Deryn. Příběh je psaný ve třetí osobě tzn. Deryn se podívala na… Tenhle styl psaní mi moc nesedí a jen málokdy u některé knížky zaboduje naplno. U Leviatana to bylo tak napůl. U těhle fantasy ve starší době je to typické a většinou až nudné. Kdyby tento příběh byl psaný z pohledu první osoby bylo by to podle mě lepší.

Teď najedu nejspíš na obálku. Jemně přeplácaná, ale naprosto svázaná s příběhem – takže většinou zaujme. Je na některých místech zvláštně lesklá a tím taky lesklá v oku, které si ho v knihkupectví všimne a přečte si obsah téhle nádhery.

Při téhle knížce se doslova kolečka otáčejí a cítíte jak postupně zapadají do sebe. Konec knížky je tak napsn, že je nemožné nečekat na Behemót (pokračování trilogie) s vervou u knihkupectví. Prostě vás to napne…

Kdybych měla začít s originalitou, tak asi nenajdu nic podobného. To co Westerfeld vytváří je… neuvěřitelné! Ale přesto se dá do děje lehce zklouznout a moje rodina mi musí luskat prsty před obličejem, abych se probrala. Ok, stává se mi to u většinu knížek, ale to jen protože jsou tak dobré. A je fakt, že některé jsem opravdu nemohla ani přečíst než jsem si přečetla stránku dvakrát. To u téhle se mi to nestalo…

Hodnocení knihy:

Celý článek

Review: Zatmění

418505c43e_82196923_o2

Název: Zatmění / Eclipse

Autorka: Stephenie Meyer

Série: Sága stmívání / The Twilight Saga

Díl: 3.

Počet stran: 477

Nakladatelství: Egmont

Rok vydání: 2008

Vazba: Pevná

V tom mrtvém tichu zapracovala moje intuice a mně najednou všechny podrobnosti zapadly do sebe.

Edward nechtěl, abych něco věděla. Jacob by to přede mnou naopak nikdy netajil. Stalo se něco, co vyhnalo Cullenovy i vlky do lesů, takže se vzájemně pohybovali v nebezpečné blízkosti…
Stalo se něco, co jsem stejně čekala. Věděla jsem, že to přijde znovu, i když jsem si přála, aby se to už nikdy nevrátilo.
Nemělo to asi nikdy skončit.

***

Můj nejoblíbenější díl z celé ságy. Mimochodem, Taylor Lautner ho má taky nejradši… 😛 Líbí se mi ta láska poletující vzduchem, ale zároveň hrozba a nejzásadnější rozhodnutí v Bellině životě. A s tím se pojí ještě pár dalších… Například nabídka od Edwarda je velice důležitá pro jejich společný život/neživot… Však se dozvíte, proč tomu tak říkám…

Všechno v tomhle dílu je laďeno tak, aby měla Bella skutečně o čem přemýšlet. Z toho plyne… Více Jacoba, samotných vlků, Victorie a jejího malého „překvápka“ a také legend quiletů… Ty legendy se mi líbily moc. Pojednávají o vzniku duchovních bojovníků/vlků a jejich averzi vůči upírům. No jo. To jsou ty krásné chlupaté věcičky, které cení zuby a trhají na kusy. Já vím… Mé zalíbení je oprávněné, ale na upíry nemaj… 😀

Nejvíc ze všeho se mi líbí pasáže, kdy jede Bella s edwardem k nim domů a mají společnou chvilku, ve které (spoiler)… A potom ten stan… Tam si konečně Jacob s Edwardem dokážou normálně pohovořit tak, jak to dělají dva normální lidé… Ukazuje se, že Edwardovi na Belle opravdu záleží – možná až moc… Z lásky by ji dokonce nechal odejít, pokud by to bylo to, co by si opravdu přála. Někdy mě to s tím jeho chováním fakt štve… Oni k sobě prostě patří. o tom se ani neodvažuji uvažovat, že by ji nechal jít…

705c0c314d_82646183_o2

Mimochodem… Už jsem se zmínila, že mám nejraději Alice (čte se Elis – spousta lidí to plete)? V tomhle dílu je jí také hodně. Já ji přímo zbožňuju, a tak se u knížky směju, když tam vidím nějaký rozhovor s ní spojený… Alice je Belle perfektn kamarádkou/věznitelkou. Proto se mi tak líbí. Energický, malý a perfektní člověk (upír) = Alice.

Celou dobu jsou Cullenovi naivní a pořád si namlouvají, že v tom nemá prsty jedna jejich známá, které zabili přítele, ale to je chyba. Navíc ty úmrtí v Seattlu… Taky je mohlo napadnout, jak Victoria uvažuje, ale fakt, že na ně hrála pěknou komedii. Mezitím, co na ně „útočila“, její „švábi“ se rychle rozrůstali. Vic je chytřejší, než jsem si myslela… I když… Na závěr jejího příběhu mi to pěkně vyvrátí i s kořenama…

Taky bych řekla, že sem se to popisování emocí hodí víc, než do jakýchkoliv jiných knížek Steph. Bella tu přece bude milovat a Edward s Jacobem žárlit víc, než kdykoliv předtím. Taky je na knížce poznat, že je Steph mnohem zkušenější a taky je to nejlepší rukopis z její dílny.

Pro pořádek… Červená přetržená stuha zobrazuje Bellinu snahu se odtrhnout od jejího dosavadního života. Proč? To se dozvíte, až si přečtete knížku. Věřte mi, nad knížku není a filmy se můžou jít zahrabat do země.

Hodnocení knihy:

Celý článek

Review: Nový měsíc

df0953b28f_82196583_o2

Název: Nový měsíc / New Moon

Autorka: Stephenie Meyer

Série: Sága stmívání / The Twilight Saga

Díl: 2.

Počet stran: 463

Nakladatelství: Egmont

Rok vydání: 2006

Vazba: Pevná

Věděla jsem, že jsme oba ve smrtelném nebezpečí, a přesto jsem se v tu chvíli cítila dobře.

Cítila jsem jak mi srdce buší v hrudi a v žilách mi znovu pulzuje horká krev. Moje plíce se zhluboka nadechly sladké vůně, která vycházela z jeho kůže. Bylo to, jako kdybych nikdy v hrudi neměla žádnou díru.

Najednou jsem byla dokonalá – ne uzdravená, ale jako kdyby vůbec nikdy žádná rána neexistovala.

***

Asi by bylo dobré upozornit, že tento díl není o romantice, ale o ztrátě. O velké ztrátě. Ale také přátelství… Tento díl je mnou nejvíce nenáviděný, protože je plný zármutku a neštěstí. Zároveň je to ale velice důležitá kapitola ve vztahu Belly, Edwarda a Jacoba. Právě v tomhle díle pomaličku vzniká milostný trojúhelník a zjišťuje se, že Bella má nejspíš sklon lákat k sobě nadpřirozené bytosti.

Někdo by řekl, že člověk, který je team Edward, tak nenávidí Jacoba. To ale neplatí u mě. Jacoba jsem si v tomhle dílu moc oblíbila díky jeho obětavému chování. I přesto, že Bella mu nic nemůže dát a on to moc dobře ví, utěšuje ji jako opravdový přítel.

ac3c749b1a_82646205_o2

I přestože je u mě tento díl více než neoblíbený, mám ho přečtený dvakrát… Stephenie tady popisuje hrozně moc pocitů a je to znát více než ve Stmívání. Nic moc se tam sice neděje, ale díky tomu, jak to Stephenie dokáže popisovat, příběh vás opět nedákže pustit. A navíc je tu Jacob a jeho nové tajemství. Tentokrát už neprozradím, které to je, protože si to budete muset zjistit sami…

Ale nebude tu chybět ani napětí. Tik-tak, tik-tak, tik-tak. Čas ubíhá a Bella má strach, že bude až přiliš pomalá na to, aby to stihla. Musí (doslova) podniknout závod o jeden jí nejdražší život. Mně osobně se tahle část líbí z celé knížky nejvíc, protože se tam objevují milovaní „špatní“ upíři. Dokonce dojde i na boj (opět o život,ale tentokrát jiný).

A skoro až na samém konci navíc dojde Bella k velkému rozhodnutí… A Edward taky… Samozřejmě tím myslím romantiku a zároveň věčné zatracení… Tedy alespoň podle Edwarda… Podle mě je to to nejkrásnější vyznání lásky… 😀

Slovní zásoba jako v minulém díle – normální slova s tím rozdílem, že jsou seskupena tak, že by to nikdo jiný nedokázal. Rychlost čtení se opět nemění… Obal knížky je naprosto shodný s dějem… Uvadající květ znamenající Bellinu uvadající duši… Tuhle ale přesně Stephenie neměla tak pod kontrolou, jako ty ostatní, takže se může i mýlit. Původně tam chtěla mít hodiny, protože čas v tomhle dílu hraje velkou roli…

Hodnocení knihy:

Celý článek

Review: Princezniny deníky

0a54b83719_82196370_o2

Název: Princezniny deníky / The Princess Diaries

Autorka: Meg Cabot

Série: Princezniny deníky / The Princess Diaries

Díl: 1.

Počet stran: 232

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání: 2001

Vazba: Pevná s přebalem

Nevím proč, ale dřív jsem knihou opovrhovala a říkala si, že to nebude tak dobrá jako film (Zvláštní, že? Vždycky je film horší než kniha a teď si myslím opak.). Podle mě to bylo tím, že jsem si myslela, že to bude podobné jako upíří deníky. Chvilkové zápisky a potom divný styl. Šeredně jsem se spletla.

***

Co na tu knihu říkám? Páni Meg! To je úžasný příběh! Líbí se mi, že Mia není Bůh ví jak nadšená z toho, že je princezna. Ale zase se mi nelíbí, jak se podceňuje a je příšerně naivní! Ale takhle už to prostě je. Ale žádná hrdinka není dokonalá, protože by kniha pak nikoho nebavila.

Celá knížka je vedena jako deníček, takže máte pocit, jako kdybyste se opravdu dívali do cizího deníku. S tím rozdílem, že tento je opravdu zajímavý. Která holka by vlastně mohla psát o tom, že je princezna? A ještě ke všemu o tom dřív nevěděla… To je Mia. Ještě jsem se zapomněla zmínit, že kromě textu na konci zápisku někdy najdete i zápisky ze školy… 🙂 To ještě dodává na opravdovosti deníku.

a7212aa390_82646206_o2

Meg Cabotová mě nejen přesvědčila o svých skvělých tvůrčích schopností, ale taky o svém lehkovážném podání příběhu. Nevím, ale podle mě by jiná spisovatelka knihu pojala zcela jinak a tak odlehčeně by to nezvládla. Taky z toho důvodu se mi knížka četla neskutečně snadno. Pro ukázku… 2 dny ve stylu mého hlemýždího tempa. Taky bych jí mohla pochválit slovní zásobu, protože (přiznávám bez mučení) jsem některým slovům nerozumněla. O vtip je tu také postaráno, takže žádné nudné „Já chci být princezna!“ tady neexistuje.

Jen bych některé scény vystřihla, protože se mi zdají zbytečné. Jen to přidává na zdlouhavosti příběhu. Ale je to konec konců „normální“ život člověka, tak proč to upravovat?

Podle knížky byl natočený i film (jak už jsem se zmínila). Rozhodně bych mohla s čistým svědomím říct, že je to něco úplně jiného. Chybí mi tam ta „děsivá“ Grandmère a taky Michael z mých představ. Tam ten je takový… Já nevím. Hrozně dětinský… Naopak Lilly a Josh Ritcher jsou tam takoví, jak jsem si je představovala. Ale to už mluvím zase o něčem jiném.

Tak snad by se na závěr hodilo napsat, že knížka určitě stojí za přečtení… A stejně tak i film za shlédnutí.

Hodnocení knihy:

Tahle písnička mi někdy připomíná Miu, takže tady je:

Celý článek

Review: Vampýrská akademie

a258ccc50b_81969510_o2

Název: Vampýrská akademie / Vampire Academy

Autorka: Richelle Mead

Série: Vampýrská akademie / Vampire Academy

Díl: 1.

Počet stran: 279

Nakladatelství: Domino

Rok vydání: 2009

Vazba: Měkká

Morojská princezna Lissa a její nejlepší kamarádka Rose uprchly ve smrtelném strachu z vampýrské akademie, ale po dvou letech byly vypátrány tajemnými strážci a odvlečeny zpět. Znovu se tak ocitají v obrovském nebezpečí, protože na akademii se mohou pohybovat nebezpeční Strigojové.Ti chtějí Lissu zničit, protože jako jediná dcera urozeného morojského rodu je překážkou jejich plánu na ovládnutí světa vampýrů.

Naštěstí je tady ale dhampýrka Rose, v jejichž žilách se smísila krev vampýrů a lidí, takže dokáže zlým Strigojům lépe čelit. V tajemném a ponurém světě akademie ale nebude snadné odolat všem nástrahám a zradám: Lissa bude muset opatrněji využívat svých nadpřirozených schopností, aby nepadla do strigojské pasti, a Rose se musí vzdát velké lásky, aby mohla kamarádku ochránit a za žádných okolností ji nezklamat. Jediné, nač se totiž mohou obě spolehnout, je jejich vzájemné pouto, jejich přátelství…

Oni mají přednost.

Knížka mě zaujala z jednoho prostého důvodu. Je o upírech. Já vím, upířin tu bylo už víc než dost, ale já si ty jejich tesáky zamilovala tolik, že knihy o nich už přímo vyhledávám. Vampýrská akademie nebyla výjimkou a musím říct, že byla vážně úžasná. Oproti ostatním knihám o upírech nepostrádala originalitu ani čtivost a právě proto jsem si ji tak moc oblíbila. Ale abych nezdržovala…

Částečně je mi tahle knížka sympatická díky hlavní hrdince, částečně díky stylu autorky. Hlavní hrdinka – Rose byla úžasná. Měla prořízlou pusu, nešla daleko pro ránu a dokázala chránit svou kamarádku vlastním tělem. Oproti Twilight to byla osvěžující změna. A co se týče toho stylu – takhle čtivou knihu jsem nečetla už dlouho. Slupla jsem ji jako malinu za pár dní. Richelle Mead rozhodně ví, jak psát…

Kdybych měla mluvit o originalitě, napovídala bych toho hodně. Vzhledem k tomu, že autorka napsala knihu o upírech by se dalo předpokládat, že se bude jednat jen o další kopii Twilight, ale kdyby existovalo nějaké měřítko originality, pak můžu říct, že Vampýrská akademie by byla rozhodně na jeho vrcholu.

95191bf682_82646314_o2

Jedinou výtku má ode mě trochu pomalý spád. Oproti ostatním dílům série je to opravdu mírný rozjezd – bylo by mnohem zábavnější, kdyby Rose mohla více nakopávat zadky a méně uvažovat nad tím, jestli ji nevyhodí ze školy. Ale to už je jen detail…

Obálka je hezká a řekla bych, že Rose opravdu vystihuje. Navíc musím připočítat k dobru, že je stejná jako ta originální. Ale dost mi leze na nervy ta měkká vazba. Oproti hlavní hrdince není příliš odolná… 😀 A kvůli tomu ji nejspíš budu zamykat na zámek, aby se k ní můj „milovaný bratříček“ ani nepřiblížil.

Richelle Mead se dá rozhodně počítat k geniálním autorům, kteří dokážou do knížky vložit to, co čtenáři potřebují. Zkrátka a dobře si tu knížku si přečtěte a uvidíte…

Hodnocení knihy:


Bring me to life od Evanescence je podle mě ta pravá písnička, která tento příběh vystihuje…

Oficiální trailery (doporučuji především ten druhý):

Celý článek